(i) Ověříme předpoklad věty 6.3:detA 1 = 1, ⎛ ⎞detA 2 = det ⎝ 1 1 ⎠ = −3,2 −1⎛1 1 −1detA 3 = det A = det ⎜ 2 −1 3⎝−1 −2 1⎞⎟⎠ = 5.(ii) Provedeme LU -rozklad matice A:⎛⎜⎝1 0 0l 21 1 0l 31 l 32 1⎞ ⎛⎟ ⎜⎠ ⎝LU ⎞u 11 u 12 u 130 u 22 u 23 ⎟⎠0 0 u 33= A⎛= ⎜⎝1 1 −12 −1 3−1 −2 1⎞⎟⎠Roznásobíme⎛⎞ ⎛u 11 u 12 u 13⎜ l⎝ 21 u 11 l 21 u 12 + u 22 l 21 u 13 + u 23 ⎟⎠ = ⎜⎝l 31 u 11 l 31 u 12 + l 32 u 22 u 13 l 31 + l 32 u 23 + u 331 1 −12 −1 3−1 −2 1⎞⎟⎠ .Porovnáním koeficientů dostaneme⎛ ⎞1 0 0L = ⎜ 2 1 0 ⎟⎝ ⎠ ,1−131⎛U = ⎜⎝1 1 −10 −3 50 0 − 5 3⎞⎟⎠ .(iii) Řešíme soustavu Ly = b,⎛ ⎞ ⎛1 0 0⎜ 2 1 0 ⎟ ⎜⎝ ⎠ ⎝1−131⎞ ⎛y 1y 2 ⎟⎠ = ⎜⎝y 330−5⎞⎟⎠ .Řešením této soustavy je vektor y = (y 1 ,y 2 ,y 3 ) ⊤ = (3, −6,0) ⊤ .78
(iv) Řešíme soustavu Ux = y,⎛1 1 −1⎜ 0 −3 5⎝0 0 − 5 3⎞ ⎛⎟ ⎜⎠ ⎝⎞ ⎛x 1x 2 ⎟⎠ = ⎜⎝x 33−60⎞⎟⎠ .Řešením této soustavy a tedy i původního systému je vektorx = (x 1 ,x 2 ,x 3 ) ⊤ =(1,2,0) ⊤ .6.2 Gaussova eliminační metodaGaussova eliminační metoda (GEM) je jedna z nejrozšířenějších a nejstarších metodnumerického řešení soustav lineárních algebraických rovnic. Princip Gaussovyeliminace spočívá v tom, že z původního systému Ax = b dostáváme postupněekvivalentní přidružené systémyA (k) x = b (k) ,kde k = 0,1,... ,n − 1, A (0) = A, b (0) = b, které mají totéž řešení.Předpokládejme, že máme vypočtený (k − 1)-ní systém A (k−1) x = b (k−1) .Přechod k systému A (k) x = b (k) je možný právě tehdy, když a (k−1)kk≠ 0. Splněnítohoto předpokladu lze dosáhnout vhodnou výměnou rovnic. Proto tyto prvkynazýváme hlavní prvky (pivoty). Poslední přidružený systém A (n−1) x = b (n−1)je potom trojúhelníkový systém s regulární horní trojúhelníkovou maticí. Takovousoustavu řešíme od poslední rovnice tzv. zpětnou substitucí:x i =b (n−1)i − n ∑k=k+1a (n−1)iia (n−1)ikx k, i = n,n − 1,... ,1.Algoritmus GEM lze zapsat pomocí následujícího cyklu. Pro s od 1 do n − 1proved’ tyto kroky:(i) Urči prvek a (s−1)rs(ii) Vyměň s-tý a r-tý řádek.≠ 0, r = s,s + 1,... ,n.(iii) Pro i = s + 1,s + 2,... ,n odečti násobekl is = a(s−1) isa ss(s−1)s-tého řádku od i-tého řádku. Výsledkem je systém A (s) x = b (s) .79
- Page 2 and 3:
Matematický ústav Slezské univer
- Page 4 and 5:
6.3.2 Jacobiova a Gaussova-Seidelov
- Page 6 and 7:
STRUČNÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORYTe
- Page 8 and 9:
- juliánský kalendář byl zavede
- Page 10 and 11:
Definice 2.1. Necht’ x je přesn
- Page 12 and 13:
polovinu jednotky řádu poslední
- Page 14 and 15:
2.4 Chyba součtu, rozdílu, souči
- Page 16:
2.5 Dobře a špatně podmíněné
- Page 19 and 20:
tom, zda všechna čísla napřed z
- Page 21 and 22:
akterizovány hodnotami parametrů
- Page 23 and 24:
3.1 Základní tvary interpolační
- Page 25 and 26:
nutné přepočítat všechny funda
- Page 27 and 28: x 0 y 0> f[x 0 ,x 1 ]x i y i f[x i
- Page 29 and 30: Důkaz. Označme g(x) = f(x) − P
- Page 31 and 32: 3.3 Interpolace na ekvidistantní s
- Page 33 and 34: Řešení. Po sestavení tabulky po
- Page 35 and 36: fundamentální polynom, který zaj
- Page 37 and 38: a jejich derivacel ′ 0 (x) = 1 6
- Page 39 and 40: Požadavky na spojitost prvních a
- Page 41 and 42: Z druhé derivace v krajním bodě
- Page 43 and 44: Řešení této soustavy jec 2 =
- Page 45 and 46: ⎧⎪⎨S(x) =⎪⎩x, −∞ < x
- Page 47 and 48: 4 METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ...
- Page 49 and 50: kde j = 0,1,... ,k, který lze jedn
- Page 51 and 52: Příklad 4.5. Nalezněte polynom p
- Page 53 and 54: Věta 4.7. Necht’ na vektorovém
- Page 55 and 56: 5 NUMERICKÉ ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍ
- Page 57 and 58: stačí vzítl ≥ logε(1 − K)|x
- Page 59 and 60: mít shodné kořeny. Tento postup
- Page 61 and 62: x k x k+1 x k+2Obr. 5.2Předpoklád
- Page 63 and 64: (5.1). Vskutku((α = lim x k+1 = li
- Page 65 and 66: Tentokrát dělícím bodem není p
- Page 67 and 68: Pro srovnání přidáváme hodnotu
- Page 69 and 70: Protožex −∞ ∞ 0 − 3 22P 1
- Page 71 and 72: Protožex −∞ ∞ 0P 1 (x) - + -
- Page 73 and 74: Cvičení 5.8.(i) x 0 = 0, x 1 = 1,
- Page 75 and 76: pravidlax =( D1D ,..., D ) ⊤n, (6
- Page 77: pro n = k − 1. Pro n = k matici A
- Page 81 and 82: Příklad 6.7. Gaussovou eliminačn
- Page 83 and 84: Věta 6.9. Necht’ ‖ · ‖ je v
- Page 85 and 86: = H 2 x (k−2) + (H + E)h.= H k x
- Page 87 and 88: Označíme-li ve vztahu (6.4)H =
- Page 89 and 90: Výpočet uspořádáme do tabulky:
- Page 91 and 92: Cvičení 6.4. Se zaokrouhlováním
- Page 93 and 94: 7 NUMERICKÉ INTEGROVÁNÍ... co by
- Page 95 and 96: Věta 7.1. Existuje číslo η i
- Page 97 and 98: K odvození chyby integrace využij
- Page 99 and 100: = f ′′ (η)2= f ′′ (η)2∫
- Page 101 and 102: Opět zavedeme substituci o označe
- Page 103 and 104: x 2i f(x 2i ) x 2i−1 f(x 2i−1 )
- Page 105 and 106: 7.6 VýsledkyCvičení 7.1.(i) 0,30
- Page 107 and 108: f(x,y) lipschitzovská vzhledem k y
- Page 109 and 110: a podle (8.2) mámey i+1 = y i + hf
- Page 111 and 112: y i+1y(x)==y ikk21xixi+h/2x i+1Pou
- Page 113 and 114: i x i y i y(x i ) {k 1 ,k 2 ,k 2 ,k
- Page 115 and 116: Tedy pro každé x ∈ 〈0, 0,2〉
- Page 117 and 118: Cvičení 8.2.(i)(ii)i x i y i |y(x
- Page 119: Literatura[1] Burden, R.L., Faires,