RADIOTECHNIKA

že je škodlivý vliv vnitřního odporu elektronky nečekaněveliký.A konečně si musíme uvědomiti, že anoda s mřížkoutvoří dohromady kondensátor. Je tedy kapacitní vazbamezi obvodem mřížkovým a anodovým, a ta může véstitak daleko, že vzniknou samovolné oscilace.Má tedy trioda tyto vlastnosti, které by vyžadovalynápravy: omezený zesilovací činitel, zpětné působeníanody, tlumení anodových obvodů poměrně malýmvnitřním odporem triody, kapacitní vazba mezi anodoua mřížkou. Byly proto konstruovány nové typy elektroneks větším počtem mřížek, které popsané vady nevykazují.Tetroda a pentoda.Tetroda je elektronka se dvěma mřížkami, tedy čtyřmielektrodami. Prvá mřížka (blíže katody) je zcela normálnímřížka se záporným předpětím, jejíž, změny napětíbudou ovládati anodový proud. Abychom ji odlišili oddruhé, budeme jí říkati řídicí mřížka. Druhá mřížka jemezi řídicí mřížkou a anodou a bude míti stálý kladnýnáboj. Nazveme ji ochranná mřížka. Ježto je ochrannámřížka blíže katodě, bude její kladný náboj účinkovatina tok elektronů mnohem více nežli náboj na anodě.Mohli bychom dokonce mluviti o jakémsi zesilovacímčiniteli ochranné mřížky. (Nebývá velký, asi 5 až 25.)Je však zřejmo, že kladné napětí na ochranné mřížcebude působiti právě tak, jako bychom na anodu přidalimnohem větší napětí. Na příklad, má-li anoda napětí 250voltů, ochranná mřížka 100 V a zesilovací činitel ochrannémřížky je 15, bude tok elektronů právě takový, jakokdyby ochranná mřížka vůbec odpadla a na anodu sepřidalo napětí 15 x 100 V a anodové napětí bylo tedy1750 V! Zřejmě má na anodový proud rozhodující vlivnáboj ochranné mřížky, kdežto vliv anodového napětíje poměrně malý (250 V proti 1500 V).To má ovšem zajímavé důsledky. Na první pohled jepatrno, že zpětné působení anody se podstatně zmenší,neboť kolísání anodového napětí nemá na anodový proudvalného vlivu. Dále je ihned jasno, že si můžeme dovolitivelký zesilovací činitel při dostatečně velikém pracovním103