RADIOTECHNIKA

sodíku. Různé fysikální zjevy však nasvědčovaly tomu,že atom je ještě dále dělitelný. Ježto nemáme možnostijakkoli se o jeho složení přesvědčiti, jsme odkázáni napouhé dohady. Z různých teorií o stavbě atomu vybírámonu, jež je nejsnáze pochopitelná.Atom si představujeme jako malou sluneční soustavu(obr. 88) s kladně nabitým jádrem uprostřed v úlozeslunce, kolem něhož krouží jeden nebo více záporně nabitýchelektronů. Elektron je tedy nejmenší částečkahmoty a současně i elektřiny.Chemická povaha atomu závisí nejen na počtu obíhajícíchelektronů, nýbrž i na stavbě jádra. Jádro si můžemepředstaviti asi jako malinu, složené z částic kladných azáporných — při čemž kladné jsou v převaze, a tím právěse váží oběžné elektrony. Má-li se provésti změna jednohoprvku v druhý, je třeba nejen změniti počet oběžnýchelektronů, nýbrž i stavbu jádra.V hmotě máme nejen elektrony, jež jsou pevně vázányk jádru, nýbrž i elektrony volné. Nesmíte se však dátimýliti jménem a mysliti si, že volný elektron je prostětulák bez vlasti a že je v tělese jaksi nadpočetný. Doopravdypatří i volný elektron k nějakému jádru, jenžeto nebere s domovskou příslušností příliš doslovně a řídíse spíše zásadou: Ať obíhám, kde obíhám, jen když obíhám.Jinak řečeno, takový elektron si zakrouží kolemnějakého jádra, najednou si zamane a přeskočí do oblastijiného atomu, odtud zase přeskočí a zakrouží si zase kolemjiného jádra a tak dále. Jednotlivé atomy si taktonepravidelně vyměňují elektrony. Pozorujeme-li pouzety volné elektrony, můžeme říci, že se v hmotě zcela nepravidelněpohybují — t. j. nejrůznějšími směry i rychlostmi.Vlivem elektrického pole se tento pohyb uspořádává,takže převládají elektrony pohybující se jedním směrem.Pohyb elektronů jedním směrem označujeme jakoelektrický proud. Elektrony se pohybují ve vodiči od zápornéhopólu zdroje ke kladnému.Zvyšuje-li se teplota hmoty, jsou pohyby elektronůstále živější. Při dostatečně vysoké teplotě (nebo jinépříčině, jež zvyšuje energii elektronů) mohou nabýtielektrony takové rychlosti, že na povrchu tělesa vyběhnouven do prostoru.64