RADIOTECHNIKA

zásad, jednak jen hádati, kterým směrem půjdou novéobjevy.V rozhlasových přijímačích se dá očekávati zlepšeníjakosti přednesu a zjednodušení obsluhy. Snad se podaříodstraniti poruchy (úspěšné pokusy tu již byly, ale nemohlyse uplatniti pro nákladnost a obtížnou obsluhu přijímačů).Je jisto, že vyvažování úniku bude tak zdokonaleno,že bude bezvadně vyvažovati nejen únik, nýbrži rozdíly v síle vysilačů, takže všechny dosažitelné vysilačebudou přijímány i stejně silně — a snad i bezporuch. Tlačítkové ladění je dosti pohodlné, ale už bylkonstruován přijímač, který se ladil pouze rozkazy. Vystavovalajej Marconiho společnost r. 1934 na výstavěv Londýně jako ukázku technické vyspělosti. Stačí vyslovitipřed přijímačem jméno žádaného vysilače — a užjej slyšíte! V přístroji je mikrofon,, který vyslechne rozkaz,přemění na proudy a rozkaz se vykoná. Slovo »stop«přijímač vypne. Dnes je to hračka, ale kdož ví, co budezítra ?pTelevise bude asi moci zlepšiti jakost a podrobnostřijímaných obrázků. Je dokonce i možné, že bude teevisev přirozených barvách, snad i plastická televise —ale na to si ještě několik dobrých let počkáme — vždyťto nemáme pořádně ještě ani ve filmu.Velkou budoucnost bych předpovídal dálkovému řízení.U nás asi před čtrnácti lety prováděli pokusy dvainženýři celkem primitivními prostředky; manévrovalimotorovým člunem na Vltavě pomocí malé vysílačky naBarrandově. V časopisech se dočítám, že po Londýně projíždělautomobil bez řidiče, v Anglii a Japonsku řídililetadla z letiště, v Německu a Itálii řídili na vzdálenostválečné lodi, ve Francii dělali pokusy s radiově řízenýmtankem a pozemním lezoucím torpédem, kdesi opět —snad v Itálii — vedli elektromagnetickou vlnou bezpečněraketu, nesoucí poštu. I kdyby některá z těch zpráv bylapouze sensační kachnou, možné ty věci jsou všechny.Raketa, nesoucí poštu, dá se také naplniti ekrasítem astane se tak nepříjemně přesnou bombou. Elektromagnetickýmivlnami řízené válečné stroje nemají posádky,nemají nervů, a jsou tudíž šíleně odvážné a statečné.A tak by se mohlo státi, že jednou v nějaké válce budoubojovati jen stroje: jejich řidiči budou sedět, kdesi vzadu14* 211