RADIOTECHNIKA

Obr. 36. Schema autotransformátoru.Obr. 37. Znázorněnítransformátoru provysoký kmitočet.35). Necháme-li částečně vinutí splynouti, t. j. je-li primárnívinutí částí sekundárního nebo naopak (obr. 36),dostáváme autotransformátor. Jeho výhodou je menšíspotřeba drátu, a nevýhodou pak je, že jest vodivé spojenímezi stranou primární a sekundární, což někdy vadí.Konstrukce transformátorů na nízké kmitočty nečinížádných potíží. Čím vyšší kmitočty, tím musí býti plechyželezného jádra tenčí; transformátory pro slyšitelný kmitočetmusí míti vedle toho plechy ze zvláštního materiálu.Transformátory pro vysokou frekvenci se vůbec nedajíprovésti v té úpravě, na kterou jsme zvyklí. Jádro se děláze zvláštní isolační hmoty, v níž jsou jemně rozptýlenynejjemnější železné piliny (na př. ferocart, Palafer atd.).Jádro se obyčejně nedělá uzavřené, nýbrž otevřené (obr.37), takže magnetické silokřivky budou procházeti z valnéčásti vzduchem. Pro takový transformátor už neplatírovnice dříve uvedené, ježto není splněna podmínka, ževšechny silokřivky jedné cívky musí procházeti druhoucívkou.Vysokofrekvenční trasformátory se dělají též bez jádra.Pro velmi vysoké kmitočty se ani jinak dělati nedají. Přinižších kmitočtech (pod 10.000 kc) jsou transformátorys železným jádrem pravidelně výhodnější.Síťový transformátor(přibližný výpočet).kde značí P — průřez jádra (součin stran bez ohledu na polepení papírem)v cm 2 , VA — součin z odbíraného napětí a proudu.32