RADIOTECHNIKA

xodou z jakéhokoli kmitočtu na libovolný jiný, přivádějí-lise na mřížku kmity vhodného kmitočtu. Hexodaslouží jako měnič kmitočtu. Vhodné zapojení je uvedenov obr. 159. Jak je patrno, musí zde býti trioda jako oscilátor,aby dodávala kmity žádaného kmitočtu. Proto sezhusta vestavuje přímo do baňky hexody a dostávámetak triodu-hexodu. Její zapojení je v obr. 160. Je uvedenose všemi detaily; v principu se neliší od obr. 159. Jsou tukatodové odpory, potenciometr pro získání kladného napětípro stínící mřížky. Řídicí mřížka hexody má exponenciálnícharakteristiku a hodí se tudíž současně k regulacizesílení.Vyskytla se též hexoda s hradící mřížkou; ta pak ovšemnení už hexoda, nýbrž heptoda. Jinak pracuje stejnějako hexoda.Jméno heptoda není, bohužel, označením určitého typu— to je jen označení počtu elektrod. Pro velmi nízká anodovánapětí je vykonstruována pentoda, která má kroměobvyklých elektrod ještě prostorovou mřížku a elektroduna svazkování elektronů. Je tu o dvě elektrody více — atedy je to heptoda.Konečně by se mohl označovati pentagrid (o němž jejednáno při oktodách )jako heptoda.Ale heptody jsou velmi vzácné — a proto i tato nejasnostasi nepovede k nedorozuměním.O k t o d a.Oktoda má osm elektrod. Jejich uspořádání je naznačenov obr. 161 poněkud neobvyklým způsobem. Pomocnáanoda je totiž kreslena stranou. Nejnovější konstrukceoktod mají sice uspořádání, které je obrázkem 161 přesněvystiženo, ale přesto se stále udržuje označení oktodypodle obr. 162, které lépe vystihuje starší uspořádáníoktody. Prvá mřížka spolu s pomocnou anodou tvoří triodu,jíž se používá jako oscilátoru. Za řídicí mřížkou následujeprvá stínící, pak rozdělovací, pak druhá stínící,hradící a anoda. Celá funkce se vám stane jasnou, řekneme-lisi, že úlohy mřížek proti hexodě jsou prohozeny:na řídicí mřížku se přivádí napětí oscilátoru, rozdělovacímřížka je provedena tak, aby dávala exponenciální charakteristiku.Zapojení oktody jako měniče kmitočtu jeuvedeno v obr. 162. Pomocná anoda je vyznačena v praxi114