RADIOTECHNIKA

Obr. 156. Stínící mřížka dostávánapětí přes před ražný odpor.Obr. 157. Stínící mřížka dostávánapětí z potenciometru.paralelně celou řadu kratičkých mřížek, z nichž každázpůsobuje jiný zesilovací činitel, čili dosáhli jsme žádanéhocíle. Stejného výsledku se dosáhne válcovoumřížkou s různou hustotou (obr. 155). Únikových pentodse užívá všude tam, kde je třeba měniti zesílení.Napětí pro stínící mřížku je nižší než anodové a získáváse z anodového buď předražným odporem (obr. 156)nebo potenciometrem (obr. 157). Dříve se dávala přednostpotenciometru, ježto napětí stínící mřížky je pak stálé anezávisí na anodovém proudu. Použije-li se předražnéhoodporu, pak napětí stínící mřížky závisí na napětí mřížkyřídicí: je-li záporné napětí na řídicí mřížce velké, pak jemalý tok elektronů, tím i malý proud stínící mřížky.Malý proud stínící mřížky vyvolá na předražném odporumalý úbytek na spádu a tudíž je napětí stínící mřížkyvelké. Je-li záporné napětí řídicí mřížky malé, je většíproud stínící mřížky, větší úbytek v předražném odporua tím menší napětí stínící mřížky.Ale ku podivu, tato závislost se nám právě hodí. U audionuklesá anodový proud, jsou-li kmity, přiváděné namřížku, silnější. Napětí stínící mřížky vzroste — a tím secharakteristika posune doleva — t. j. směrem k zápornýmpředpětím. To je ovšem vítané, poněvadž se nám tímzvětšil pracovní rozsah. U pentod s klouzavým napětímse posunuje charakteristika doleva a zároveň zmenšujesvou strmost. Výhodou je zvětšený pracovní rozsah.Posunutí charakteristiky doleva pracuje proti regulacízesílení mřížkovým předpětím: mřížkovým napětím jsmešli doleva, ale když charakteristika jde také doleva, jeposunutí pracovního bodu na charakteristice menší, nežby bylo na pevné charakteristice. Potřebujeme tedy k regulacizesílení větších mřížkových napětí. Máme-li k disposicidosti veliká napětí, získáváme napětí stínící mřížky110