RADIOTECHNIKA

V našem případě je asi 8300 ohmů.(Počítati vnitřní odpor elektronky jednoduše tak, žeby se anodové napětí dělilo anodovým proudem, bylo bynaprosto nesprávné!)Strmost nám udává, oč se změní anodový proud, změní-lise mřížkové napětí o 1 V. Vypočítá se takto:změna anodového proudustrmost =změna mřížkového napětiStrmost udává se v mA/V (čti miliampery na volt). V nasempřípadě je strmost 4 mA/V.Zesilovací činitel se v literatuře značí ,u (méně často g),průnik D, vnitřní odpor p (v německé literatuře R),strmost S. Mezi charakteristickými vlastnostmi je vztah(Moji žáci si pro snadné zapamatování okřtili tento vztahjako »srdeční rovnici«.)Proč máme dva pojmy: zesilovací činitel a průnik?Pojem zesilovacího činitele byl zaveden v Americe, kdežtoprůnik v Německu. Je jasné, že oba pojmy jsou vlastněstejného druhu. Sledují-li se poměry uvnitř elektronky,pracuje se poněkud lépe s průnikem; naproti tomu o pochodechve vnějších obvodech dává jasnější obraz zesilovacíčinitel. Pojem zesilovacího činitele je používanější.Jak bylo dříve řečeno, působí střídavé napětí na mřížcekolísání anodového proudu. Toto kolísání je právě takové,jako kdyby se neměnilo mřížkové napětí; nýbrž anodovénapětí, a to o hodnotu mnohem větší; o velikost mřížkovéhonapětí násobeného zesilovacím činitelem. Velikostvýkyvů anodového proudu je omezena vnitřním odporemelektronky. Celý pochod nejlépe osvětluje věta Barkhausenova:»Působí-li na mřížku elektronky střídavénapětí, chová se elektronka ve svém82