RADIOTECHNIKA

Můžeme také nechati pevné anodové napětí a měřitizávislost mezi mřížkovým napětím a anodovým proudem.Tímto způsobem dostáváme t. zv. převodové charakteristiky(obr. 112). Název je vzat z toho, že tato charakteristikanám osvětluje působení mřížkového obvodu na anodový— tedy převod z mřížkového do anodového. Z převodovécharakteristiky vidíme, že při stálém anodovémnapětí způsobuje mřížkové napětí změny anodovéhoproudu. Je-li na mřížce střídavé napětí sinusového průběhu,kolísá i anodový proud podle sinusovky (obr. 113).Stane-li se mřížkové napětí kladným, protéká mřížkovýproud, na mřížce se tedy spotřebuje elektrický výkon,Je-li mřížka záporná, mřížkový proud neprotéká, a namřížce se žádný výkon nespotřebuje. Anodový proud jemožno tedy říditi bez spotřeby elektrického výkonu namřížce, postaráme-li se o to, aby mřížkové napětí bylostále záporné. Proto dáváme mřížce t. zv. záporné předpětí,t. j. stejnosměrné záporné napětí, kolem něhož sepak vyvíjí střídavé mřížkové napětí. Dejme tomu, že bychomna mřížku museli přiváděti střídavé napětí o rozkmitu2 V. Aby napětí mřížkové nebylo nikdy kladné,musíme dáti mřížce záporné předpětí nejméně 2 V (obr.113). Předpětím mřížky volíme na charakteristice pracovníbod.Pro posouzení elektronky jsou směrodatné tři charakteristickéveličiny: zesilovací činitel, vnitřní odpor astrmost. Tyto hodnoty je možno stanoviti buď přímýmměřením nebo z charakteristik. Zapojení pro měření cha-80Obr. 113. Změny mřížkového napětí způsobují změny anodového proudu.