RADIOTECHNIKA

sítích střídavého proudu získáváme žhavicí proud jednodušetransformátorem. Anodové napětí dostáváme z eliminátoru.Mřížkové záporné napětí získáváme t. zv. katodovýmodporem. Pro nepřímo žhavené elektronky zapojíse mezi katodu elektronky a záporný pól eliminátoru(který bývá pravidelně spojen s kostrou přístroje) ohmickýodpor s paralelním kondensátorem (obr. 128). Střídavémřížkové napětí zavádí se mezi mřížku a záporný póleliminátoru. Stejnosměrný anodový proud, který musívycházeti z katody, vyvolává na katodovém odporu napětí.Tím se stává katoda vůči zápornému pólu eliminátoru,a tedy i vůči mřížce, kladnou. Je-li katoda protimřížce kladná, je mřížka proti katodě záporná, a to je to,co jsme chtěli. Anodový proud v zesilovači kolísá podlezesilovaného kmitočtu. Aby tak nekolísalo i mřížkovépředpětí, zapojuje se paralelně ke katodovému odporukondensátor, který působí jako reservoir a omezuje kolísánímřížkového předpětí na nepozorovatelnou míru.U přímo žhavených elektronek (pravidelně jen koncových)zapojuje se katodový odpor s paralelním kondensátoremmezi střed žhavicího vinutí a záporný pól eliminátoru(obr. 129).V obr. 130 je zapojení odporového zesilovače provedenoi s příslušnými předpětími, jak je získáváme pomocí katodovýchodporů. Porovnáte-li toto zapojení s dříve uvedenými(obr. 117 a 118). uvidíte, že celé zapojení se vámjiž bude zdáti velmi jednoduché, a to proto, že již chápetevýznam každého odporu a kondensátoru.Detekcetriodou.Povšimněte si obrázku 108 a pak věnujte svoji pozornostobrázku 131. Vidíme zde známé zapojení diody při90Obr. 1330. Odporový zesilovač, napájený ze sítě.