RADIOTECHNIKA

tkví v tom, že tímto způsobemdosáhneme mnohem menšíhoskreslení. Podmínko a ovšem je,aby pracovní bod byl správnězvolen, asi uprostřed příméčásti charakteristiky.Zvolíme-li takové předpětí,že se pracovní bod octne ažv dolním ohybu charakteristiky,pracují při dvojčinném zapojenístřídavě obě elektronky.Dodává-li mřížkový transformátorjednou polovinou vinutíkladnou půlvlnu, připojenáelektronka pracuje; druhá polovicevinutí dodává zápornoupůlvlnu a připojená elektronkanepracuje (srovnej obr. 138).Anodový transformátor dostávápak jednu půlvlnu odjedné, druhou půlvlnu od druhéelektronky, a v sekundárnímObr. 145. Dvojčinné zapojení.vinutí dostáváme celý průběh.Takovému zesílení, kde pracovní bod je v dolním ohybucharakteristiky, říkáme zesílení třídy B. Je-li pracovníbod uprostřed přímé části charakteristiky, mluvíme o zesílenítřídy A. A je-li konečně záporné předpětí mřížkytak veliké, že pracovní bod leží již mimo charakteristiku,máme zesílení třídy C.Zhusta se používá zesílení třídy AB, při němž je pracovníbod asi na počátku dolního ohybu charakteristikyPři malých rozkmitech působí pak jako zesilovač třídyA, při velkých rozkmitech jako zesilovač třídy B.Zesílení třídy A (obr. 146) podává nejmenšímožné skreslení, vznikající zakřivením charakteristiky.Hodí se pro vysokou i nízkou frekvenci.Zesílení třídy B (obr. 147) dává snesitelné skreslenía hodí se hlavně pro vysokou frekvenci a pro nízkoufrekvenci pro velké výkony. Lépe využitkuje elektronkya má malou spotřebu anodového proudu. Za klidu, t. j.když se na mřížky nepřivádí žádné střídavé napětí, neprotékátéměř žádný anodový proud. Čím je větší stří-100