RADIOTECHNIKA

Obr. 9. Objasnění pojmu ,,délka vlny".čtu, tvaru kmitu, o tlumené, netlumené a modulovanévlně. Přistupuje ještě jeden nový pojem, a to je délkavlny. Vlna se šíří od svého zdroje jakousi rychlostí (zvukurazí za vteřinu 330 m). Délku, kterou urazí vlna za dobuednoho kmitu, nazýváme délkou vlny. Tak na příklad:jmitočet zvonu jest 500, rychlost zvuku jest 330 m zavteřinu: délka vlny je tedy 330 : 500 = 0,66 m. (Obr. 9.)Čím je vyšší kmitočet, tím je kratší délka vlny.Kmitymechanické.Kmity mechanické se vyskytují v přírodě velmi častoa i v radiotechnice se s nimi zhusta setkáváme. V telefonnímsluchátku se musí rozkmitati membrána a uvéstiv chvění okolní vzduch, aby tak dala vznik slyšitelnémutónu. Gramofonní jehla se rozechvívá tím, že běží v drážcegramofonní desky, a rovněž dává vznik tónům, ať přímoči nepřímo. Kromě těchto celkem známých případů sevšak setkáváme ještě s mechanickými kmity neuvěřitelněrychlými, až několik milionů kmitů za vteřinu.Zmagnetisuje-li se železná tyčinka, změní zmagnetovánímsvou délku. Magnetuje-li se střídavým proudem, střídavěse prodlužuje a zkracuje. Uvádí se tedy tyčinka dopodélného chvění. Viděli jsme, že zvon vydává zcelaurčitý tón, má svůj vlastní kmitočet. Stejně i taková tyčinkamá svůj vlastní kmitočet, ovšem značně vysoký.Jestliže střídavý proud, kterým tyčinku rozechvíváme,má stejný kmitočet jako je vlastní kmitočet tyčinky, budejejí rozkmitání největší, pro všechny ostatní kmitočtystřídavého proudu podstatně nižší.Zjevu, že magnetováním mění železo svou délku, říkáse magnetostrikce, a používá se ho jednak k výrobě neslyšitelnýchakustických kmitů (ultrazvuk) a k dosaženíneproměnlivého kmitočtu (ve vysilačích atp.).16