RADIOTECHNIKA

žhaveni elektrickým proudem z baterií je snadné; zatopři žhaveni střídavým proudem jsou zde jakési obtíže.Jak známo, nabývá střídavý proud během jedné periodydvakrát hodnoty maximální a dvakrát hodnoty nulové.Když je proud maximální, je i vývin tepla největší; kdyžje proud nulový, žádné teplo se nevyvíjí. Tedy běhemjedné periody střídavého proudu stoupá vývin tepla dvakrátz hodnoty nulové na maximální a klesá zpět na nulu.Při silném vývinu tepla se katoda ohřívá, při nulovémvychládá. Není tedy teplota katody stálá, nýbrž kolísás dvojnásobným kmitočtem střídavého proudu. A ježtoemise závisí na teplotě, kolísá i emise, což by způsobovalov přijímači nebo zesilovači nesnesitelné bručení.Je tedy třeba vykonstruovati katodu tak, aby její teplotaco nejméně kolísala. Toho se dosáhne, provede-li sekatoda tak, aby se co nejméně ochlazovala a přitom pojalahodně tepla.Nasnadě je řešení použíti tlustého drátu. Tlustý drátmá velkou hmotu a v poměru k ní malý ochlazovací povrch.Taková katoda se pomalu ohřívá a tedy i pomaluchladne. Dá se proto žhaviti i střídavým proudem.Toto řešení se pro jiné potíže valně neujalo. Zato zobecnělojiné provedení katody. Katodu samu tvoří niklovátrubička, na vnějším povrchu opatřená emitující vrstvou.Uvnitř trubičky je žhavicí vlákno, které vyhřívá katoduna žádoucí teplotu (obr. 90). Niklová trubička tvoří takovou;zásobárnu tepla, že kolísání teploty žhavicího vláknanemá pozorovatelného vlivu na teplotu povrchu katody.Obr. 90. Nepřímo žhavená katoda. Obr. 91. Systém elektronky schematicky.5* 69