RADIOTECHNIKA

veliké, pak jedna půlvlna střídavého mřížkového napětíse zesiluje na přímkové části charakteristiky, tedy hodně,druhá půlvlna již v ohybu, tedy málo (obr. 120). V oboupřípadech neodpovídá zvlnění anodového proudu tomu.co jsme přivedli na mřížku. Na mřížku jsme přivádělisinusové napětí, zvlnění anodového proudu není přesněsinusové: elektronka skresluje. Při volbě mřížkovéhopředpětí je nejlépe říditi se údaji výrobce elektronky.Přibližně se vypočte mřížkové předpětí tak, že se anodovénapětí dělí dvojnásobným zesilovacím činitelem (platí jenpro triody).A. Zesílení odporové.Schema zapojení je uvedeno v obr. 117 a obr. 118. Anodovýproud prochází anodovým odporem Ra. Kolísá-lianodový proud, vznikají na tomto odporu střídavá napětí.Ta převádíme přes kondensátor, t. zv. vazební kondensátor,na mřížku další elektronky. Mřížka další elektronkypotřebuje také záporné předpětí; to přivádíme odporemRg, kterému říkáme mřížkový odpor.Zesílení je zcela obecně poměr napětí na výstupu avstupu zesilovače. Zesílení elektronky (s příslušnými vazebnímiprvky) je poměr napětí na mřížce další elektronkya na mřížce uvažované elektronky.Anodový odpor Ra volíváme asi 200.000 ohmů. Přitomdostáváme zesílení asi 0,95 zesilovacího činitele prvé elektronky.Vazební kondensátor se volí podle účelu od 1000 cm aždo 0,1 F. Pro reprodukci hudby a řeči vyhovuje bezvadněhodnota 5000 až 10.000 cm. Je velmi důležité, aby vazebníkondensátor měl dobrou isolaci, neboť jinak by jím procházelstejnosměrný proud z kladného pólu anodovéhozdroje na mřížku druhé elektronky a zmenšoval by zápornépředpětí.Mřížkový odpor volívá se co největší, avšak s ohledemna možné nedostatečné isolace v elektronce nebo v objímcebývá pro elektronky menšího výkonu asi 2 M ohmy, proelektronky většího výkonu i méně než 1 M ohmOdporový zesilovač se výborně hodí pro nízkou frekvenci;pro vysoken frekvenci bývá málo účinný, a totím méně, čím je zesilovaný kmitočet vyšší. Při nízkéfrekvenci zesiluje rovnoměrně veškeré tóny. V konstrukcije jednoduchý a levný.85