RADIOTECHNIKA

Obr. 273. Stupnice elektromagnetických vln.cují jimi některé zámořské vysílací stanice. Kratší vlny,hlavně rozhlasem používané, jsou nám dobře známy. Alejiž při délkách pod 10 m se ocitáme v končinách nedostatečněprobádaných. Čím kratší vlna. tím méně ji známe.Laboratorně se podařilo vytvořiti tlumené vlny délkyzlomků milimetru.Přes neširoké neznámé pásmo dospíváme k vlnám délkysetiny až tisíciny milimetru. Tyto vlny známe jako paprskyinfračervené, tepelné. Za infračervenými paprskypřicházeti paprsky světelné, sahající od červených až pofialové. Zde jsou již vlny tak krátké že se nedají měřitimilimetrv; měří se na desítimiliontiny milimetru; tatonová jednotka se jmenuje angstrom A . Světelné vlnyměří 7600 -3900 AZa světelnými paprsky přichází záření ultrafialové.V této oblasti můžeme očekávati hojně objevů. Víme žeultrafialové záření působí chemicky (fotografie), fysiologicky(opalování pleti), působí fosforescenci a fluorescenci,ale mnoho zjevů je nám ještě neznámých. Velmizajímavé je. že na př. lidská krev vysílá t. zv. biologickézáření (2370—1930 AZa rozsáhlou oblastí ultrafialového záření přichází pásmocelkem neznámých vln a za ním říše paprsků X —Rontgenova záření. Je obecně známo, že Rontgenovy paprskypronikají pevnými hmotami lépe nebo hůře podle»tvrdosti« paprsků a hustoty hmoty. Nejměkčí (nejméněpronikavé) paprsky mají délku vlny několik desítek angstromu.nejtvrdší (nejpronikavější) pak několik desetinangstromu. S oblastí paprsků X sousedí oblast paprskůgamma, vyzařovaných radioaktivními látkami. Jsou pronikavějšípaprsků X. Jejich délka vlnv se měří na setinyangstromu (miliardiny milimetru!). Za paprsky gammapřichází záření, o němž sice víme bezpečně, že existuje,ale to je také to jediné, co o něm víme Zatím je nemůžemedokázati, neznáme jeho vlastnosti.208