RADIOTECHNIKA

ozsahu, neboť máme k disposici ohromné anodové napětí(1750 V!), aniž bychom ovšem zvětšili napětí anodovéhozdroje nad bezpečnou mez — ba dokonce je vůbecnezvětšujeme. Při bližší úvaze seznáme dále, že vnitřníodpor elektronky stoupne, ježto i dosti velké změnyanodového napětí vyvolají jen malé změny anodovéhoproudu (viz výpočet vnitřního odporu elektronky).Je velmi důležito uvědomiti si, že mřížkové předpětínení diktováno anodovým napětím jako u triod, nýbržnapětím ochranné mřížky.Když jsme již uspokojivě zmenšili tři vady triod, pokusímese i o čtvrtou. Provede-li se ochranná mřížkazvláštním způsobem, tvoří kapacitní stínítko mezi anodoua řídicí mřížkou. Silokřivky, vycházející z anody, dospívajípouze k ochranné mřížce a nemohou proniknout k řídicímřížce. Právě tak nemohou silokřivky z řídicí mřížkyproniknout k anodě. Není tedy téměř žádné kapacitnívazby mezi anodou a řídicí mřížkou. Ochranná mřížkav tomto provedení dostává nové jméno: stínící mřížka.Použití stínící mřížky přineslo nám tyto výhody:1. velký pracovní rozsah při velkém zesilovacím činiteli,2. zpětné působení anody je zmenšeno na nepatrnoumíru,3. vnitřní odpor stoupl a netlumí již znatelně obvodyv anodě,4. kapacitní vazba mezi obvodem mřížkovým a anodovýmje zmenšena na zanedbatelnou míru.Převodová charakteristika tetrody vypadá právě takjako u triody, jen vedle údajů anodového napětí je zdeještě udáno napětí stínící mřížky.Popsaná tetroda není však jediná elektronka se dvěmamřížkami. Před drahným časem velmi oblíbená dvoumřížkováelektronka má dodnes existenční oprávnění, ačse jí používá jen velice zřídka. Jak již samo jméno napovídá,má dvě mřížky; mřížka bližší ke katodě dostávámalý kladný náboj, mřížka vzdálenější od katody jeobvyklá řídicí. Mřížka bližší katodě (někdy se jí říkávelmi nevýstižně prostorová, protože zasahuje cloprostorového náboje) svým kladným nábojem usnadňujevýstup elektronů z katody tak, že je pro anodu opravdo-104