RADIOTECHNIKA

Velmi zajímavé je chování dvou laděných obvodůo stejném resonančním kmitočtu, působí-li nějakým způsobemna sebe. Působení je možné různého druhu. Jemožno nechati na sebe působiti obě cívky induktivně(obr. 51), takže vlastně máme jakýsi transformátor oboustranněladěný. Obvody na sebe působí indukcí, mluvímeo induktivní vazbě. Co je to vlastně vazba? Tím slovemrozumíme, že se část napětí z jednoho obvodu přenáší dodruhého. Přenáší-li se malá část, mluvíme o volné vazbě,přenáší-li se velká část napětí, mluvíme o těsné vazbě.Podle způsobu, jak se přenáší část napětí, můžeme rozeznávativazby induktivní, kapacitní a galvanické.Velikost vazby induktivní závisí na tom, jak velká částsilokřivek cívky jednoho obvodu prochází též cívkoudruhého obvodu. Tedy pro dosažení těsné vazby muselyby býti cívky souosé a hodně blízko sebe. Vzdálím-li jenebo vůči sobě natočím, vazba bude volnější.Při kapacitní vazbě přenáší se část napětí z jednohoobvodu do druhého kondensátorem (obr. 52). Vazba jetím těsnější, čím je kapacita tohoto vazebního kondensátoruvětší.Při galvanické vazbě (obr. 53) je prostě část obvoduoběma obvodům společná. Vazba je tím těsnější, čím jeodpor společné části větší. Tedy v našem případě, kdy jespolečná cívka, bude těsnější vazba při větší cívce. Kdybybyl společný kondensátor, bude vazba těsnější při menšímkondensátoru.Vedle uvedených jednoduchých případů vazeb jsoumožné ještě kombinované vazby, ale není třeba se jimipodrobněji zabývati.Obr. 53. Galvanicky vázanéobvody.Obr. 54. Resonanční křivkavázaných obvodů.43