RADIOTECHNIKA

hmot (odpory silitové, karborundové atp.) se vyskytujíméně často.Měnitelné odpory se pravidelně provádějí jako drátové.Jsou to buď reostaty (obr. 18), (v dnešních zařízeníchzřídka), t. j. regulační odpory, nebo potenciometry, nazývanétéž děliči napětí (obr. 19). Vyskytují se též potenciometrytuhové, které mají místo drátového odporupouhou čáru tuhou na isolačním materiálu (papíru, ebonitu); mají výhodu naprosto plynulé regulace, ale jsouponěkud choulostivé a snadno se zkazí neopatrností, obzvláštěelektrickou.Každý kupovaný odpor má udáno dovolené zatížení.Součin z napětí mezi svorkami odporu a proudu jím protékajícíhonesmí překročiti toto dovolené zatížení, sice seodpor silně zahřeje, a po případě změní svou hodnotunebo se úplně spálí.Pro odpory ohmické platí Ohmův zákon pro každýokamžik: je-li maximální napětí, je i maximální proud;klesne-li napětí na nulu, neprotéká žádný proud. Průběhynapětí a proudu jsou současné (obr. 20). Ježto by nebylopohodlné značiti vždy celé průběhy, pomůžeme si toutoúvahou: Dejme tomu, že jedna perioda trvá celou hodi-Obr. 18. Schema reostatua praktické provedení.Obr. 19. Schema potenciometrua praktické provedení.23