RADIOTECHNIKA

Obr. 267. Branlyho koherer.Obr. 268. Přijimač Popovův.Obr. 2S3. Marconiho vysilač.Předvedené pokusy všechny se zdařily (byloť slyšetisignály až skoro na dálku 450 m) a s počátku se zdálinávštěvníci být překvapeni těmito výsledky, avšak asipo tříhodinném experimentování řekl prof. Stokes (vynikajícífysik anglický), že všechny předvedené pokusynutno vysvětliti známými zjevy elektromagnetické indukce,a že proto nemůže souhlasiti s mým názorem ojsoucnosti vln. tehdy ještě neznámých. Jelikož se mi nepodařilopřesvědčiti je o existenci těchto vln, pozbyl jsemodvahy napsati o tom nějaké pojednání, dokud bychnebyl s to jejich existenci přesně dokázati; a tak pokračovaljsem ještě několik let v pokusech, doufaje, ženajdu úplně vědecký důkaz pro jsoucnost elektrickýchvln, jež vznikají jiskrami indukční cívky nebo influečníelektriky.« Důkaz se však Hughesovi nezdařil.Existenci elektromagnetických vln dokázal roku 1885nade vši pochybnost profesor Heinrich Hertzv Karlsruhe a prostudoval jejich vlastnosti. Dokázal jejichrychlost, odraz, lom, interferenci, polarisaci — zkrátkadokázal podobnost vln elektromagnetických a světelných.Tyto pokusy jsou základním kamenem, na němžbyla vybudována dnešní radiotechnika. Hertz omezil sečistě na laboratorní, analytické pokusy a nepřišel na198