RADIOTECHNIKA

Označíme-li zesílení A, vnitřní odpor p, vnější odpor R, zesilovacíčinitel ,u strmost S a t. zv. pracovní strmost S' platí tyto vztahy:nebo A = RS' kdež,B. Zesílení tlumivkové.Nahradíine-li anodový odpor tlumivkou, dostáváme tlumivkovézesílení (obr. 121). Tlumivka klade střídavémuproudu tím větší odpor, čím má větší indukčnost a čím jekmitočet proudu vyšší. Proto se volí tlumivka s největšímožnou indukčností, aby i nejnižším kmitočtům, kterézesilujeme, skýtala dostatečně veliký odpor a zesíleníbylo postačující.Tlumivkový zesilovač hodí se v prvé řadě pro zesílenínízké frekvence. Je-li tlumivka dobře volena, je zesílenídosti rovnoměrné, podobně jako u zesilovače odporového.Konstrukce je jednoduchá, avšak nákladnější než konstrukceodporového zesilovače. Nyní se jí valně nepoužívá,ač před několika roky byla velmi oblíbená.Tlumivkové zesílení hodí se i pro vysokou frekvenci,avšak neskýtá žádných zvláštních výhod a setkáme ses ním pouze ve starších aparátech.C. Zesílení s laděným obvodem.Zapojí-li se místo anodového odporu laděný obvod(obr. 122). dostáváme zesilovač, který podstatně zesilujepouze resonanční kmitočet laděného obvodu, kdežto ostatníkmitočty zesiluje málo. Přesněji řečeno: vynášíme-lidiagram závislosti zesílení na kmitočtu, dostáváme známouresonanční křivku. Kdybychom tuto resonančníkřivku srovnávali s resonanční křivkou samotného laděnéhoobvodu, zjistili bychom, že resonanční křivka zesilovačeje poněkud plošší. To je způsobeno tím, že paralelněk laděnému obvodu leží jednak mřížkový odpordruhé elektronky a jednak vnitřní odpor prvé elektronky.Mřížkový odpor nebyl by celkem na závadu, poněvadžje veliký, ale vnitřní odpor prvé elektronky je dosti malýa má nepříznivý vliv na průběh resonanční křivky.86