RADIOTECHNIKA

Trioda:1. Malé zesílení.2. K dosažení určitéhovýkonu je na mřížce třebavelkého střídavého napětí.3. Anodová účinnost jeasi 25% (při zesílení třídyA).4. Malé skreslení (5%) jezpůsobováno převážně sudýmiharmonickými.5. Zabarvení reprodukceje hlubší; basy jsou mohutné,Pentoda:1. Velké zesílení.2. K dosažení určitéhovýkonu je na mřížce třebamalého střídavého napětí.3. Anodová účinnost jeasi 50% (při zesílení třídyA).4. Vetší skreslení (10%)je způsobováno převážnělichými harmonickými.5. Zabarvení reprodukceje vyšší: basy jsou ménědobré.Z přehledu je patrno, že tam, kde především záleží najakosti reprodukce, padne volba na triodu., Ovšem jakostbude nutno zaplatiti větší spotřebou anodového proudua případně použíti o jeden zesilovací stupeň více. Naprotitomu, kde je rozhodující cena a jednoduchost, použijese pentody. Za získané výhody bude nutno smířiti ses větším skreslením a ostřejším, méně příjemným zabarvenímreprodukce.U koncových pentod je velmi nebezpečné odpojiti přívodproudu k anodě a nechati přívod proudu ke stínícímřížce. V tom případě jde totiž celý anodový proud nastínící mřížku. Ta není na to zařízena a přetížením sesilně oteplí, ba obyčejně i rozežhaví. To má pak následek,že se jednak sáláním přehřeje katoda, jednak se uvolnípohlcené plyny a pokazí se vakuum. Obojí pak je jistácesta k zničení elektronky. Uvedený případ nastane nejčastějiodpojením reproduktoru.Pro úplnost je nutno říci, že pentoda představuje pouzejednu z možných cest, jimiž se vyhýbáme účinku sekundárníchelektroniů. Jiné dokonale uspokojující řešenínám podává svazková tetroda (beam-tetroda, vyslov bímtetroda).V Evropě se dělaly mřížky tetrod tak trochulibovolně; výsledkem pak bylo, že elektrony putovalyod katody k anodě jak se dalo. Abyste mi dobře rozuměli:ty elektrony putovaly od katody k anodě přesně podlepředpisu, ale cesta prostorem jim nebyla jednoznačněurčena, takže dráhy jednotlivých elektronů mohou býti106