RADIOTECHNIKA

Přístroj, konstruovaný podle této zásady, se jmenujesuperhet. Tedy superhet se skládá ze stupně směšovacího(hexody s oscilátorem, triody-hexody, oktody) a přijímače,laděného na pevný kmitočet, zvaný mezifrekvence.Ještě přesněji řečeno má superhet tyto stupně:1. vysokofrekvenční (málo obvyklý),2. směšovací,3. mezifrekvenční (s pásmovými filtry),4. detekční (dioda),5. nízkofrekvenční (někdy chybí),6. koncový (někdy dvojčinný).Zapojení každého z těchto stupňů je známo z teorieelektronek. Superhet jako dokonalý přijímač bývá vybavenještě různými zajímavými detaily.Směšovací stupeň lze postaviti jako samostatný celeka předřaditi pak libovolnému přijímači s přímým zesílením,čímž se vlastně vytvoří superhet. Takový směšovacístupeň se nazývá adapter; používá se ho k tomu, aby sepřijímač přizpůsobil na příjem krátkých vln.Zajímavé podrobnosti a zapojení.Vyvážení úniku. Normální přijímač bude reagovati nakolísání napětí, přicházejícího z anteny, kolísáním hlasitosti.Takové kolísání hlasitosti je tak nepříjemné, žemůže úplně zkaziti radost z poslechu. Zařídíme-li všakpřijímač tak, aby jeho zesílení bylo závislé na napětíz anteny, a to pro velké napětí menší zesílení, pro malénapětí větší zesílení, zmenší se podstatně kolísání hlasitosti,ba dokonce až na nepostřehnutelnou míru. Jakýmzpůsobem by se to dalo provésti? Víme, že únikové elektronky(pentody, hexody, oktody) mají tím menší zesílení,čím větší je záporné napětí na jejich mřížce. Kdybychomnalezli v přijímači stejnosměrné napětí, jehožvelikost závisí na napětí z anteny, byla by úloha řešena.Při detekci diodou máme na odporu jednak stejnosměrnénapětí, kolísající v rytmu nízké frekvence, jednakzbytky vysoké frekvence. Střední hodnota stejnosměrnéhonapětí je úměrná napětí z anteny (přesněji řečenorozkmitu nosné vlny). Stačí tedy z kolísajícího napětíodfiltrovati nízkou frekvenci a dostaneme žádané regulačnínapětí, které můžeme vésti k mřížkám únikových10* 147