RADIOTECHNIKA

Konstruovati generátor o poměrně nízkém kmitočtu(asi 6000 cyklů) není při použití rozsáhlých zkušenostíz běžných elektrických strojů nijak nesnadné. I násobeníkmitočtu pevnými transformátory dá se snadno zvládnouti.Vůbec zde není zvláštních technických potíží: soustrojípracuje hospodárně a spolehlivě. Vedle toho lzebez složitých zařízení měniti délku vlny. Tak na př. generátor,jejž konstruoval H. v o n Areo, může vysílatišesti vlnami, aniž by měnil obrátky generátoru.Strojními vysokofrekventními generátory jsou vybavenyvelké vysílací stanice, určené pro styk se zámořím,na velmi dlouhých vlnách.Elektronkové generátory. Teprve elektronka dala rozvojiradiotechniky rychlé tempo. T. A. Edison pozorovaljiž v r. 1894, že od žhavého vlákna probíhá prázdnýmprostorem proud ke kladně nabité destičce — ale nepochopildosah tohoto objevu a omezil se na popis pozorovanéhozjevu v odborném časopise. Až roku 1899konstruovali němečtí badatelé Elster a Geitelusměrňovač střídavého proudu, založený na Edisonovězjevu — bez výsledku nějak pozoruhodného — ale obrátilipozornost k Edisonovu zjevu.Zmíněný zjev byl dosti záhadný a teprve J. J. Thomsonpodal jeho výklad. Dvouelektrodové elektronkyk příjmu elektromagnetických vln místo kohereru použilpo prvé J. A. Fleming. Dosažené výsledky bylysice znatelně lepší než s kohererem, avšak ještě ne dostidobré. Podobné pokusy s elektronkou o dvou elektrodáchkonal A. W e h n e l t.Podstatné a rozhodující zlepšení elektronky provedl R.von Lieben a současně Lee de Forest zavedenímtřetí elektrody — mřížky (asi 1906). Na další vývoj mělypodstatný vliv teoretické práce J. Langmuira a O.W. Richardsona.Dnes je velmi těžko udati jména nejvýznačnějšíchpracovníků, neboť obyčejně pracují pro velké koncernyrůzných továren a jejich práce nejsou uveřejňovány.Pro zajímavost ještě uvádím, že mřížky po prvé použilr. 1898 P. Lenard při pokusech s pomalými katodovýmipaprsky.Jakmile se podařilo vyrobiti netlumené vlny, pracovalose na radiotelefonu. Její pokroky lze stručně vystihnoutitakto:205