RADIOTECHNIKA

Obr. 284. „Handie-talkie" — ruční vysilač a přijímač.vysílačkou (každý plovák měl jinou vlnu). A teď radiotelegrafistav letadle pouze přepínal na vlny jednotlivýchplováků a zjišťoval, zda »něco slyší«. Vlastně byl každýplovák ostražitým hlídačem, který okamžitě hlásil, coslyší. Byla-li v té oblasti ponorka a pohnula-li se jen,nebylo nic nesnadného určiti z >hlášení« plováků jejípolohu — a pak byl její osud neradostný.Raketová bomba V 2, jíž byla bombardována Anglie,byla při startu vedena svazky velmi krátkých elektromagnetickýchvln. Kolem místa startu byly v kruhuo poloměru asi 3/4 km postaveny vysilače, jež vysílalysvazky vln, které se protínaly ve výši asi 15 km (obr.285). Tvořily tedy svazky vln plášť šikmého kužele.Střela byla odpalována svisle vzhůru. Jakmile se dostalado vlnového pláště kužele, uvedla přijímací stanice, vestřele montovaná, v činnost řídicí mechanismus, kterýzměnil směr letu dovnitř kužele. Střela letěla více méněklikatě až k vrcholu kužele, odkudž pak už letěla dáleneřízena. Působil tudíž vlnový kužel jako jakási hlaveňděla.V bojích na tichomořských ostrovech se uplatnilo zařízení,zvané sniperscope; byl to malý reflektor na infračervenépaprsky a dalekohled, který při pozorovánípřeváděj paprsky neviditelné na viditelné (princip bylvyložen v předchozí kapitole). Reflektor i dalekohledbyly montovány na pušku a umožňovaly tak přesnoustřelbu v naprosté tmě.Nejvíce rozruchu způsobil Radar. Tento přístroj siplně zaslouží nadšených chvalozpěvů, jimiž jej zahrnu]tisk, neboť jeho účast na válečném ději byla skutečně222