RADIOTECHNIKA

v našem případě ohýbají) podle délky vlny. Proto sebudou vlny různých délek a různých vysílacích stanicrůzně chovati a různě vraceti zpět.Povrchová vlna naráží na své cestě u zemského povrchuna celou řadu překážek. Je tu celá řada předmětů, kteréjsou vodivé a mají podobný účinek jako na transformátoruzávit na krátko. Za nimi vzniká stín. Jsou-li tedy —mezi antenou vysílací a přijímací — pohoří, lesy a velkébudovy, je za nimi, t. j. směrem od vysílací anteny, stín,t. j. místo, kde bude napětí indukované v přijímací anteněmenší, než by bylo bez těchto překážek. Ve větší vzdálenostiod překážek není stín tak patrný, po případě nenívůbec znatelný.U dlouhých vln se šíří povrchová vlna do ohromnýchvzdáleností. Čím je však vlna kratší, tím více jsou jí nazávadu různé překážky, až u krátkých vln zaniká povrchovávlna po několika málo kilometrech. Při ultrakrátkýchvlnách je dokonce vliv překážek tak veliký, že jepříjem možný pouze tehdy, je-li z vysílací anteny vidětantenu přijímací. Protože se šíří téměř jako světlo, říkáse někdy ultrakrátkým vlnám (t. j. pod 10 m) kvasioptické(skoro světelné).Při dlouhých vlnách děje se šíření pouze vlnou povrchovou,jež proniká do ohromných vzdáleností (zámořskátelegrafie). Prostorová vlna se k zemi nevrací.Při středních vlnách děje se šíření jak vlnou prostorovou,tak povrchovou. Povrchová vlna má dosah několikadesítek, prostorová vlna několika set, ba i několika tisíckilometrů.Při krátkých vlnách převládá šíření prostorovou vlnou.Povrchová vlna zaniká po několika kilometrech nebodesítkách kilometrů. Mezi dosahem povrchové vlny apříchodem prostorové vlny je t. zv. přeslechové pásmo(obr. 84), kde není příjem možný.Vlny ultrakrátké se šíří jako světlo. Příjem je možnýpouze tam, kam je viděti z vysílací anteny. Prostorovávlna se nevrací.Nepravidelné šíření vln a poruchy.Na šíření prostorové vlny má vliv Heawisideova vrstva.Stav Heawisideovy vrstvy závisí na mnoha okolnostech:na denní a roční době, na slunečních skvrnách, magnetic-59