RADIOTECHNIKA

Obr. 27. Pevný kondensátor.Obr. 28. Svitkový kondensátor.Obr. 29. Stiskávací kondensátor.Obr. 30. Zasouvací kondensátor.Obr. 31. Otočný kondensátor.jiná malé (na př. plyny). Obzvlášť nepříjemně se tytoztráty pociťují u velmi vysokých kmitočtů.Kondensátory můžeme děliti na skupiny podle různýchhledisek. Máme kondensátory s dielektrikem vzdušným,kapalným (zřídka) a pevným. Dále kondensátory pevné(fixní) a měnitelné. Konečně zvláštní skupinu tvoří kondensátoryelektrolytické.Kondensátory se vzdušným dielektrikem mají maléztráty, ale jsou velké, obzvlášť mají-li být pro velká napětí(vysilače). Kondensátory s pevným dielektrikem jsoumalé, ale zase mají ztráty. Nejmenší ztráty má dielektrikumtrolitul — je však křehké a při 70° C taje.Kondensátory pevné provádějí se zhusta jako tenké slídovédestičky, na obou stranách postříbřené (stříbřenítvoří vlastně kovovou destičku). Jindy je to soustava slídových(nebo jiných) plátků, mezi něž je střídavě vkládánstaniol (obr. 27). Kondensátory větších kapacit se provádějíjako svitkové (obr. 28) ze staniolu a napouštěnéhopapíru.Měnitelné kondensátory se provádějí buď jako stiskáeací(obr. 29), kde se k jednomu plíšku přitahuje druhý,29