RADIOTECHNIKA

Obr. 286. Schema signáluvysílaného Radarem.Obr. 287. Jak se jeví signályna stínítku katodové trubice.Dejme tomu, že bychom opět měli zjistiti příchod letadla,a noc je sice tmavá, avšak vše jiné než jasná: déšť,mlha, mraky... Tady nás ovšem nechá světlomet naholičkách, neboť jeho světlo neproniká mlhou, mrakyatd. Je tedy třeba použíti takových nějakých paprsků,jež mlhou a mraky dobře pronikají. To jsou velmi krátké(elektromagnetické) vlny. Použijeme tedy »vlnometu«místo světlometu, citlivého přijímače místo oka. Cožpakse elektromagnetické vlny odrážejí o tělesa jako světlo?Ovšem, jen musí býti to těleso dosti velké v porovnánís délkou vlny. To je další důvod, proč se musí používativelmi krátkých vln; má-li se letadlo bezpečně zjistiti,musí být délka vlny kratší než 10 m. Ježto pak bylo třebazjišťovati i cíle mnohem menší, došlo se nakonec k vlnámdélky několika centimetrů.Tím bychom měli dán princip, jak najíti směr, v kterémje cíl. Abychom zjistili jeho vzdálenost, použijemejiného jednoduchého triku, který vysvětlím na příkladu.Dejme tomu, že stojím na planině a v dálce je les. Vystřelím-li,uslyším za chvilku ozvěnu, jež vznikla odrazemo les. Změřím-li dobu, jež uplyne mezi ranou a ozvěnou,změřili jsme vlastně dobu, kterou zvuk potřebuje,aby doletěl tam a zpět. Jelikož je rychlost zvuku známa,je zcela primitivní vypočísti, jak daleko je ten les.Právě tak můžeme určiti vzdálenost toho letadla, změříme-iičas mezi vysláním vlny a jejím návratem. Abytakové měření bylo vůbec možné, vysíláme po kratičkoudobu (na př. jednu mikrosekundu, t. j. jednu miliontinuvteřiny), načež je dlouhá přestávka pro příjem ozvěny(na př. 999 mikrosekund), a pak se vše opět opakuje.Vysílá se tedy ne plynule, nýbrž impulsově; za vteřinuse vyšle na př. 1000 impulsů po 1 mikrosekundě, oddělenýchpřestávkami po 999 mikrosekundách (obr. 286).Ježto se vysílá 1 mikrosekundu a 999 mikrosekund se224