konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

staveb, jako jsou například ty Ericha Mendelsohna. V době dokončení čelákovického
zdymadla ale již zdobil české silnice první sériově vyráběný proudnicový automobil,
Tatra 77, při jehož navrhování Hanse Ledwinku přímo ovlivnil někdejší tvůrce zepelínů
Paul Jaray (1889–1974). Za nejpůsobivější českou proudnicovou stavbu můžeme
považovat futuristické (druhé) zdymadlo v Předměřicích architekta Josefa Štěpánka,
navržené roku 1942. Na Štěpánkových přípravných skicách však vidíme, že také on se
vedle obtékání stavby zabýval představou svého předchůdce na staveništi, tedy
zdoláváním síly vodního proudu šikmým nakloněním. Tento motiv, pojatý ovšem
inverzně, je určující v návrhu Františka Bartoše pro Smiřice z roku 1947. Šikmé jsou
zde nejen pilíře zdymadla, ale i konstrukce vodní elektrárny. Oba neprávem opomíjení
architekti, Štěpánek i Bartoš, vytvořili na téma zdymadla své poslední velké realizace.
Na dochovaném souboru labských (a vltavských) zdymadel vidíme, že byla pro architekty
přitažlivou úlohou. Nejen proto, že, jako ostatně i jiné průmyslové stavby, ztělesňovala
pokrok, ale také proto, že dávala příležitost pro architektonické vyjádření
dynamiky přírodních sil.
Architektura zdymadel na Středním Labi Lukáš Beran
108
1/ Eduard Schwarzer, Architekt a inženýr při vodních stavbách na středním Labi. Styl VI,
1925–26, s. 31–33.
2/ Emil Zimmler je pozoruhodnou osobností, vyznačující počátek ochrany průmyslových
památek v našich zemích (Viz Emil Zimmler, Ochrana památek technické práce. Technický
obzor XXVIII, 1920, s. 85–86.).
3/ Rostislav Švácha, Lomené, hranaté a obloukové tvary. Praha 2000, s. 66.
4/ Antonín Engel, Výtvarná stránka staveb inženýrských. Časopis československých architektů
XXV, 1926, s. 155–160.
5/ Pavel Janák, Hranol a pyramida. Umělecký měsíčník I, 1911–12, s. 164.
6/ Tamtéž., s. 165.
konference na lodi