konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
z roku 1869 s radiálním vstupem a axiálním výstupem vody se rozšířila i do Evropy,<br />
kde její vývoj zakončil v roce 1878 Finek zavedením <strong>na</strong>táčecích lopatek <strong>na</strong> rozváděcím<br />
věnci. Vodní turbínu pro velký spád a malé průtoky, průmyslově vyráběnou od<br />
roku 1880, zkonstruoval L. A. Pelton.<br />
Na evropském území uskutečnil Marcel Deprez v roce 1882 první dálkový přenos<br />
elektrické energie <strong>na</strong> vzdálenost 57 km mezi Miesbachem a Mnichovem (stejnosměrný<br />
proud 1 400 V). Ve stejnosměrných elektrárnách <strong>na</strong>cházely důležité uplatnění<br />
rovněž elektrické akumulátory, určené ke shromažďování elektřiny vyrobené v době<br />
malého odběru. Nejvýz<strong>na</strong>mnějším objevem pro praktické využití elektřiny se stal<br />
objev střídavých proudů uskutečněný v roce 1882 Nikolou Teslou, který došel k představě<br />
točivého elektromagnetického pole. Na základě tohoto objevu o rok později<br />
sestrojil první indukční motor. V roce 1883 byly vyrobeny tzv. sekundární generátory<br />
(první transformátory) pro elektrárny <strong>na</strong> střídavý proud zkonstruované Goulardem a<br />
Gibsem. Roku 1885 se podařilo zhotovit první úspěšně pracující transformátor s<br />
uzavřeným železným jádrem a v témže roce i vysoko<strong>na</strong>pěťový transformátor vhodný<br />
k dálkovému přenosu elektrické energie.<br />
Ve výrobě elektřiny <strong>na</strong>šla své použití i energie vodních toků. Roku 1897 byla uvede<strong>na</strong><br />
do provozu první vodní elektrár<strong>na</strong> v Nýrsku, poté pak v Mimoni a Lokti. Největší <strong>na</strong>ši<br />
vodní elektrárnu v tomto období vybudovala firma J. Spiro & synové z Českého Krumlova<br />
<strong>na</strong> Vltavě poblíž Čertovy stěny u Vyššího Brodu. Byly zde použity vodní turbíny o<br />
Elektrifikace Československa 1918–1938 a vodní díla <strong>na</strong> Labi Marcela Efmertová<br />
88<br />
výkonu 7 353 kW spojené s třífázovými generátory firmy Ganz & spol. s <strong>na</strong>pětím<br />
15 000 voltů.<br />
Turbiny pro vodní díla v československých podmínkách<br />
Pro výkon turbiny a volbu jejího správného typu jsou podstatnými údaji průtok řeky<br />
a její spád. Tyto veličiny ovlivňují jak množství vyrobené energie, tak i celou koncepci<br />
budoucí vodní elektrárny. Každý typ vodního stroje a způsob jeho montáže je vhodný<br />
pro specifické přírodní podmínky. Historický vývoj jednotlivých druhů turbin poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l<br />
i charakter vodních elektráren.<br />
Bánkiho turbi<strong>na</strong> je konstrukčně jednoduchá. Provozně se jedná o spolehlivou<br />
rovnotlakou turbinu. Lze ji využít pro spády od 1 do 50 metrů s rozsahem průtoku od<br />
0,05 až do několika m3 za sekundu.<br />
Peltonova turbi<strong>na</strong> je robustní vodní kolo, ne<strong>na</strong>hraditelné při vysokých spádech a<br />
malých průtocích. Je použitelná od průtoku 10 l/s a spádu větším než 40 m.<br />
Francisova turbi<strong>na</strong> je urče<strong>na</strong> pro velké průtoky, její účinnost bývá dostatečná při<br />
spádu od 10 m. Francis a Banki jsou nejpoužívanější vodní motory u malých vodních<br />
elektráren (dále MVE).<br />
Kaplanova turbi<strong>na</strong> 11 je unikátem mezi vodními stroji, a to především v možnosti<br />
<strong>na</strong>táčet lopatky podle průtoku. Používá se pro spády 1 až 20 m. Možný průtok je od<br />
0,1 až několik m3/s. Je velmi vhodnou volbou pro většinu MVE v <strong>na</strong>šich podmínkách,<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong>