konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Elektrifikace Československa 1918–1938 a vodní díla <strong>na</strong> Labi Marcela Efmertová<br />
zařízení včetně mostu jsou ve správě státního podniku Povodí Labe. Elektrár<strong>na</strong> je<br />
majetkem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.. V roce 2004 tato elektrár<strong>na</strong><br />
vyrobila 2788 MWh a v provozu je téměř nepřetržitě.<br />
S královehradeckou vodní elektrárnou souvisí i následující dvě elektrárny:<br />
Starší ze dvou elektráren <strong>na</strong> řece Orlici, MVE Hradec Králové II - Moravský jez, stojí <strong>na</strong><br />
pravém břehu řeky Orlice <strong>na</strong> říčním kilometru 0,665 <strong>na</strong>d soutokem s Labem, v<br />
bezprostřední blízkosti Moravského mostu. Secesní stavbu <strong>na</strong>vrhl v letech 1913 a<br />
1914 též architekt František Sander, vlastní elektrárnu projektoval opět prof. Ing.<br />
Karel Novák. Elektrár<strong>na</strong> byla dokonče<strong>na</strong> v roce 1917. Původně byla vybave<strong>na</strong> dvěma<br />
Francisovými turbí<strong>na</strong>mi se synchronními generátory, ty ale byly při rekonstrukci v<br />
roce 1938 <strong>na</strong>hrazeny Kaplanovými. Původní generátory z roku 1914 byly zachovány a<br />
pracují dodnes.<br />
MVE Hradec Králové II je nízkotlaká, jezová, průtočná elektrár<strong>na</strong>. Dnes jsou v ní instalová<strong>na</strong><br />
dvě soustrojí s Kaplanovou turbínou, hydraulickým regulátorem otáček a<br />
synchronním generátorem, elektrická rozvod<strong>na</strong> 5 kV, velín strojovny s poruchovou<br />
automatikou a elektrickým měřením a elektrický mostový jeřáb strojovny. Dnešní<br />
pohyblivý jez o dvou polích byl vybudován v roce 1956 a <strong>na</strong>hradil původní jez z let<br />
1912 až 1915. Ve zdrži jezu jsou umístěny ultrazvukové sondy pro měření průtoku<br />
vody a tlakové sondy pro měření úrovně hladiny řeky. Vtokový objekt je pod částí<br />
jednoho mostního pole. Jez je ve vlastnictví České republiky, právo hospodaření má<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong><br />
státní podnik Povodí Labe.<br />
Třetí z vodních zdrojů provozovaných v Hradci Králové je MVE Hradec Králové III -<br />
Malšovický jez (tzv. Mlejnek). Byla vybudová<strong>na</strong> až po 1. světové válce, v roce 1920, <strong>na</strong><br />
pravém břehu řeky Orlice mezi Malšovicemi a Slezským Předměstím, <strong>na</strong> říčním<br />
kilometru 2,965. Autorem projektu byl architekt Oldřich Liska. Tato MVE je rovněž<br />
nízkotlaká, jezová, průtočná. Původně byla osaze<strong>na</strong> třemi Francisovými turbí<strong>na</strong>mi. Při<br />
rekonstrukci v roce 1948 byly dvě Francisovy turbíny <strong>na</strong>hrazeny Kaplanovými a<br />
osazeny novými generátory. Soustrojí TGI zůstalo původní. Elektrické generátory<br />
všech turbosoustrojí jsou synchronní, dodávka se uskutečňuje do sítě 10 kV. Na<br />
vtokovém objektu jsou vystavěny ledolamy, které chrání vodní dílo před působením<br />
ledových ker. Jez je ve vlastnictví České republiky, správu jezu vykonává státní podnik<br />
Povodí Labe. I tato malá vodní elektrár<strong>na</strong> je majetkem 1. elektrárenské s. r. o. se sídlem<br />
v Českých Budějovicích, která vlastní celkem šest MVE - vedle dvou orlických ještě<br />
MVE České Vrbné, Želivka, Kořenov a Poděbrady.<br />
Elektrár<strong>na</strong> v Pardubicích<br />
Podle generálního projektu, který se stal podkladem pro říšský zákon č. 66/1901, o<br />
stavbě průplavu a regulaci řek, byl stupeň Pardubice <strong>na</strong>vrhován v průkopu, přibližně<br />
300 m <strong>na</strong>d ústím 300 m <strong>na</strong>d ústím Chrudimky, s úrovní vzduté hladiny 217,00 m n.m.<br />
K posunutí profilu zdymadla do osy silničního mostu pod soutokem s Chrudimkou<br />
91