25.10.2012 Views

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Elektrifikace Československa 1918–1938 a vodní díla <strong>na</strong> Labi Marcela Efmertová<br />

zařízení včetně mostu jsou ve správě státního podniku Povodí Labe. Elektrár<strong>na</strong> je<br />

majetkem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.. V roce 2004 tato elektrár<strong>na</strong><br />

vyrobila 2788 MWh a v provozu je téměř nepřetržitě.<br />

S královehradeckou vodní elektrárnou souvisí i následující dvě elektrárny:<br />

Starší ze dvou elektráren <strong>na</strong> řece Orlici, MVE Hradec Králové II - Moravský jez, stojí <strong>na</strong><br />

pravém břehu řeky Orlice <strong>na</strong> říčním kilometru 0,665 <strong>na</strong>d soutokem s Labem, v<br />

bezprostřední blízkosti Moravského mostu. Secesní stavbu <strong>na</strong>vrhl v letech 1913 a<br />

1914 též architekt František Sander, vlastní elektrárnu projektoval opět prof. Ing.<br />

Karel Novák. Elektrár<strong>na</strong> byla dokonče<strong>na</strong> v roce 1917. Původně byla vybave<strong>na</strong> dvěma<br />

Francisovými turbí<strong>na</strong>mi se synchronními generátory, ty ale byly při rekonstrukci v<br />

roce 1938 <strong>na</strong>hrazeny Kaplanovými. Původní generátory z roku 1914 byly zachovány a<br />

pracují dodnes.<br />

MVE Hradec Králové II je nízkotlaká, jezová, průtočná elektrár<strong>na</strong>. Dnes jsou v ní instalová<strong>na</strong><br />

dvě soustrojí s Kaplanovou turbínou, hydraulickým regulátorem otáček a<br />

synchronním generátorem, elektrická rozvod<strong>na</strong> 5 kV, velín strojovny s poruchovou<br />

automatikou a elektrickým měřením a elektrický mostový jeřáb strojovny. Dnešní<br />

pohyblivý jez o dvou polích byl vybudován v roce 1956 a <strong>na</strong>hradil původní jez z let<br />

1912 až 1915. Ve zdrži jezu jsou umístěny ultrazvukové sondy pro měření průtoku<br />

vody a tlakové sondy pro měření úrovně hladiny řeky. Vtokový objekt je pod částí<br />

jednoho mostního pole. Jez je ve vlastnictví České republiky, právo hospodaření má<br />

<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong><br />

státní podnik Povodí Labe.<br />

Třetí z vodních zdrojů provozovaných v Hradci Králové je MVE Hradec Králové III -<br />

Malšovický jez (tzv. Mlejnek). Byla vybudová<strong>na</strong> až po 1. světové válce, v roce 1920, <strong>na</strong><br />

pravém břehu řeky Orlice mezi Malšovicemi a Slezským Předměstím, <strong>na</strong> říčním<br />

kilometru 2,965. Autorem projektu byl architekt Oldřich Liska. Tato MVE je rovněž<br />

nízkotlaká, jezová, průtočná. Původně byla osaze<strong>na</strong> třemi Francisovými turbí<strong>na</strong>mi. Při<br />

rekonstrukci v roce 1948 byly dvě Francisovy turbíny <strong>na</strong>hrazeny Kaplanovými a<br />

osazeny novými generátory. Soustrojí TGI zůstalo původní. Elektrické generátory<br />

všech turbosoustrojí jsou synchronní, dodávka se uskutečňuje do sítě 10 kV. Na<br />

vtokovém objektu jsou vystavěny ledolamy, které chrání vodní dílo před působením<br />

ledových ker. Jez je ve vlastnictví České republiky, správu jezu vykonává státní podnik<br />

Povodí Labe. I tato malá vodní elektrár<strong>na</strong> je majetkem 1. elektrárenské s. r. o. se sídlem<br />

v Českých Budějovicích, která vlastní celkem šest MVE - vedle dvou orlických ještě<br />

MVE České Vrbné, Želivka, Kořenov a Poděbrady.<br />

Elektrár<strong>na</strong> v Pardubicích<br />

Podle generálního projektu, který se stal podkladem pro říšský zákon č. 66/1901, o<br />

stavbě průplavu a regulaci řek, byl stupeň Pardubice <strong>na</strong>vrhován v průkopu, přibližně<br />

300 m <strong>na</strong>d ústím 300 m <strong>na</strong>d ústím Chrudimky, s úrovní vzduté hladiny 217,00 m n.m.<br />

K posunutí profilu zdymadla do osy silničního mostu pod soutokem s Chrudimkou<br />

91

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!