konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

Labe: krajina, lidé a povodně Václav Cílek
Je úzce spjata s několika cykly sluneční aktivity – se základním cyklem trvajícím 22 let
a dále s významným cyklem o trvání 90 (respektive 180) let. Některé ze slunečních
„cyklů“ závisí na vnitřním chodu Slunce, jiné na vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.
Hledání základního klimatického cyklu se věnovalo mnoho badatelů – postupně
odkryli snad dvě desítky různých cyklických událostí od období trvajících 2 roky až po
400 tisíc let. Důležité je, že výsledný klimatický stav nebývá určen jedním faktorem,
ale je “namíchán” z různých cyklů v tak nepravidelné směsici, že i samotné slovo
„cyklus“ ztrácí své opodstatnění.
Nicméně pro Evropu platí vcelku statisticky výrazné střídání zhruba šestiletých a
zhruba 20–40 let trvajících cyklů, během kterých se mění teploty, srážky a četnost
klimatických extrémů. Již před deseti lety upozorňovala malá skupinka českých
klimatologů – např. J. Svoboda, Z. Vašků, I. Charvátová a další5, že zhruba kolem let
1995–97 končí jeden cyklus a začíná další. Domnívali jsme se, že cyklus do kterého
vstupujeme bude vlhčí, ale také studenější. Pokud by lidé neměnili přírodu, tedy
zejména složení atmosféry a povrch planety, který odráží či naopak pohlcuje jiné
množství slunečního záření, asi by k nějakému většímu ochlazení došlo. Ukázalo se
však, že rozhodujícím příčinou klimatických změn již někdy od roku 1970 není množství
dopadajícího slunečního záření, ale hlavně lidmi změněné složení atmosféry. To
má z hlediska budoucnosti jeden důležitý dopad – některá „stará“ klimatická pravidla
přestávají platit a ve změněném světě, tedy v nové lidské krajině a za poněkud odliš-
konference na lodi
ného složení atmosféry, budeme muset počítat s jinými klimatickými dopady.
Historická analýza ( viz např. monografii J. Svobody 2003) ukazuje na další, ale nejistý
faktor. Možná přecházíme podobně jako na začátku letopočtu do jiného, teplejšího
klimatu. Přechod z jednoho stavu do druhého můžeme popsat podobně, jako když se
v březnu a dubnu mění zimní cirkulace na letní. Jsme zvyklí na proměnlivé, „aprílové“
počasí a víme, že se v květnu zklidní. Možná jsme v podobné situaci větší změny, ve
které nejistý „apríl“ může trvat celé roky. Základní klimatické trendy byly shrnuty v
řadě studií, ale pro Evropu je pravděpodobně nejpoužitelnější Acacia Report (Parry
ed. 2000) vypracovaný na východo-anglické univerzitě v Norwichi. Hlavní evropské
klimatické trendy jsou následující:
- V uplynulých deseti letech se v Evropě zásadním a pravděpodobně dlouho-
době nevratným způsobem proměnilo rozložení srážek.
Tuto větu si prosím zapamatujme, protože v příštích letech pravděpodobně nejednou
ovlivní naše životy. Evropa jako celek dostává stále nerovnoměrnější přísun
deště. Zatímco v severní Evropě vzrostly srážky v průměru o 10%, ale v některých
částech Skandinávie až o 40%, tak v jižní části Evropy, zejména ve středozemní oblasti
na jih od Alp došlo k snížení celkových ročních srážek. Poněkud roste množství
zimních srážek. Průměrné teploty stoupají víc na jihu než na severu Evropy. Evropa se
otepluje nejvíc ve své jižní části a v letních měsících.
Vstoupili jsme do období povodňového neklidu, které obvykle trvá těch 30-50 let.
77