konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

More documents

Recommendations

Info

Nosné části a zakládání hydrotechnických staveb a jejich rekonstrukce Václav Jandáček a konstrukce na pilířích byla ve třicátých letech užívána ocel profilovaná s větší pevností. Statická řešení vycházela ze schémat vyjadřujících konstrukci jako spojitou a řešení i masivních konstrukcí se odvozovalo od konstrukcí prutových. U některých profilů, jako jsou nosníky lávek a hlavní nosníky česlí byly možnosti betonu mírně přeceněny a profily jsou subtilní. Většina povrchů betonu byla až do čtyřicátých let opatřována omítkami s vysokým obsahem cementu nebo vrstvami tzv. umělého kamene. Tato ochrana se vesměs uplatnila příznivě a ochránila mnohé konstrukce proti korozi. Pozdější užívání konstrukcí z betonu bez povrchové úpravy bylo patrně důsledkem snahy o úsporu a vírou v dobré zpracování betonu. Stavby vodních děl vesměs splnily očekávanou funkci a životnost, nicméně byly i stavby, kdy došlo k poruchám a dokonce k jedné havárii. Takovým případem je porucha a následné zřícení elektrárny v Předměřicích nad Labem, kde byly podceněny základové poměry a hloubka dřevěné štětové stěny. Po vytvoření kaveren na místě vyplaveného písku došlo v dubnu 1932 ke zřícení stavby. Poruchy menšího rozsahu, vzniklé vesměs vyplavením materiálu pod konstrukcemi vývarů a někde i pod konstrukcemi elektráren se objevily i u jiných děl (Přelouč). Jejich rozsah však nebyl tak velký a byly včas podchyceny a zvládnuty opatřeními od záhozů a uložení hatí až po injektáže základů. Vesměs lze ale většinu vodních děl na konference na lodi středním Labi postavených v první polovině 20. století hodnotit jako stavby úspěšné a sloužící svému účelu. Údržba a zlepšování staveb se zaměřily na vodní cestu, kde od sedmdesátých let dochází k přestavbě komor a jejich úpravám, menší změny jsou provedeny na vlastních jezech a jejich hradících prostředcích. Zde je vidět, že vývoj tabulových jezů vystihl potřeby provozu děl a jejich životnost je značná. U elektráren je pak obdivuhodná životnost strojního zařízení, které se na mnohých stupních udrželo bez zásadních změn až do dnešních dnů. Všeobecně lze však říci, že i u elektráren postupně dochází k vyčerpání životnosti a výměna strojů je nezbytná. Proto bude nutné provést úvahu o dokumentaci a případném zachování některých strojů na místě což bude vzhledem k vlastnickým poměrům velmi obtížné až nemožné. Vodní stavby na středním Labi lze považovat za unikátní soubor konstrukcí, které ukazují vývoj technických řešení a provedení staveb za více než padesát let. Na jejich konstrukcích , založení a hradící technice můžeme vidět postup zlepšování techniky a ustálení jednoho typu stavidla, který dosáhl svého vrcholu ve dvacátých letech a byl jako osvědčená konstrukce používán po dvacet let. Většina staveb je technickými památkami s hodnotou vázanou na své okolí, tok řeky a krajinu, a tak jejich krása ještě vynikne. Z hlediska budoucnosti je zajímavé poznání děl z pozdních třicátých a čtyřicátých let, která mají své kouzlo ještě nepoznané 123
(Srnojedy). Vodní díla jsou rovněž oblastí nepříliš prozkoumanou z hlediska dějin stavitelství, což je trochu s podivem, k jejich vývoji a konstrukci je dostatek materiálů a rovněž se jedná o stavby typologicky zajímavé a objekty, jejichž vznik v prvních desetiletích dvacátého století provázel značný veřejný zájem. šalování savek turbin elektrárny v Nymburkce, 1921 Nosné části a zakládání hydrotechnických staveb a jejich rekonstrukce Václav Jandáček 124 konference na lodi
Page 1 and 2:
onference na lodi >Výzkumné centr
Page 3 and 4:
http://industrialnistopy.cz
Page 5 and 6:
Pavel Janák > skica , 1912
Page 7 and 8:
Obsah Contents Konference na lodi >
Page 9 and 10:
Introduction The regulated river ba
Page 11 and 12:
meandry Labe u Sadské, III. vojens
Page 13 and 14:
Itinerář exkurze / plavby 01 > ZD
Page 15 and 16:
konference na lodi Zdymadlo a vodn
Page 17 and 18:
Zdymadlo a vodní elektrárna Nymbu
Page 19 and 20:
Nymburk konference na lodi cukrovar
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Zdymadlo a vodní elektrárna Hradi
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Čelákovice: železniční most, t
Page 29 and 30:
Vodárna Káraný Vodárna, která
Page 31 and 32:
10 > ZDYMADLO BRANDÝS Vodní dílo
Page 33 and 34:
Brandýs nad Labem - mlýny a pivov
Page 35 and 36:
08 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 37 and 38:
Labské silniční mosty firmy Lann
Page 39 and 40:
Cukrovar Kostelec nad Labem Byl zal
Page 41 and 42:
09 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 43 and 44:
Spolana Neratovice Počátek histor
Page 45 and 46:
10 > ZDYMADLO OBŘÍSTVÍ Mostový
Page 47 and 48:
10 > MĚLNÍK - HADÍK Stavba mosto
Page 49 and 50:
Štepánský most Železný silnič
Page 51 and 52:
12 > PLAVEBNÍ KOMORY HOŘÍN Plave
Page 53 and 54:
54 > Vodocestný zákon a jeho real
Page 55 and 56:
Vodocestný zákon a jeho realizace
Page 57 and 58:
28. dubna 1901 došlo k jednání m
Page 59 and 60:
Z větších vodních staveb byla r
Page 61 and 62:
Problematice dunajsko-oderského pr
Page 63 and 64:
(Třebenice) včetně plavebního k
Page 65 and 66:
13/ K. Schoefl, Binnenschiffahrt un
Page 67 and 68:
Vznik a vývoj oboru vodního stavi
Page 69 and 70:
segmentový jez Dolní Beřkovice
Page 71 and 72:
Labe: krajina, lidé a povodně Hla
Page 73 and 74: Historie říční nivy Ve středn
Page 75 and 76: Základem většiny teras je rovná
Page 77 and 78: Prostřední terasa leží jen 2-3
Page 79 and 80: Srpnová povodeň roku 2002 by sice
Page 81 and 82: ných labské červenky? kořen „
Page 83 and 84: délka pobřeží natáhla na trojn
Page 85 and 86: Elektrifikace Československa 1918-
Page 87 and 88: Prahy, kde se jejím zřizovatelem
Page 89 and 90: z roku 1869 s radiálním vstupem a
Page 91 and 92: na pravém břehu v letech 1920-23
Page 93 and 94: z důvodu havarijního stavu mostov
Page 95 and 96: hrabacím strojem s elektrickým po
Page 97 and 98: Kaplanova turbína Elektrifikace Č
Page 99 and 100: Průmyslová architektura a krajina
Page 101 and 102: A přece to byl Ulrich, proslulý p
Page 103 and 104: Slíbil jsem vám, že do náčrtu
Page 105 and 106: se stalo zdymadlo Kamila Roškota v
Page 107 and 108: Architektura zdymadel na Středním
Page 109 and 110: staveb, jako jsou například ty Er
Page 111 and 112: Zdymadlo Předměřice, 2006 Archit
Page 113 and 114: Kulturní krajina labského údolí
Page 115 and 116: (významný krajinný prvek), ZCHÚ
Page 117 and 118: y propojením obou břehů dával v
Page 119 and 120: Vyhodnocení Je třeba si uvědomit
Page 121 and 122: Nosné části a zakládání hydro
Page 123: křídové usazeniny skalního a po
Page 127 and 128: Vodní cesty a vodní díla novým
Page 129 and 130: komorami Štvanice (1907-1917) a Sm
Page 131 and 132: V současné době se hledá nápl
Page 133 and 134: - vory a čluny v úseku horního L
Page 135 and 136: Když jednou Mistr stál u řeky, p
Page 137 and 138: Architekt a inženýr při vodních
Page 139 and 140: do břehů řeky. Zde provedena té
Page 141 and 142: útvary nerostné i rostlinné, bal
Page 143 and 144: proudů, jež budou navždy zničen
Page 145 and 146: 2. Využitkovati plně vodní síly
Page 147 and 148: přirozeného labského řečiště
Page 149 and 150: pomůckou, práci technickou usnad
Page 151 and 152: Ochrana památek technické práce
Page 153 and 154: namáhání vyžaduje pokrok, kolik
Page 155 and 156: 01 > František Bartoš Studoval na
Page 157 and 158: 03 > Pavel Janák Studoval na praž
Page 159 and 160: 05 > Theodor Ježdík Po absolvová
Page 161 and 162: 07 > Firma Lanna, a.s. Vojtěch Lan
Page 164 and 165: Kristián Petrlík > (1842-1908), s
Page 166 and 167: Kamil Roškot > (1886 - 1945), arch
Page 168 and 169: Eduard Schwarzer > (1972-1932), tec
Page 170 and 171: František Ulrich > (1859 - 1939),
Page 172 and 173: Ladislav Žák > (1900-1973), archi
Page 174 and 175:
Přehled vodních děl na vltavsko-
Page 176 and 177:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 178 and 179:
Structure and Landscape Rostislav
Page 180 and 181:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 182 and 183:
Výzk vydání sborníku podpořila
Page 184 and 185:
Pravil Mistr: Kdo může získat zn
show all

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?