konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
(Třebenice) včetně plavebního kanálu Vraňany-Hořín po soutok s vodním tokem Labe<br />
včetně vyústění části vodního toku Berounky po přístav Radotín, je ve veřejném<br />
zájmu.“<br />
Zmíněný projekt z roku 1981 pod mezinárodní patro<strong>na</strong>cí byl inovován jako TRAN-<br />
S/SC.3/R.160 ze dne 7. září 1993. Ve smyslu Evropské dohody o hlavních vnitrozemských<br />
vodních cestách mezinárodního výz<strong>na</strong>mu (AGN, z 19. led<strong>na</strong> 1996, podpis ČR 23.<br />
červ<strong>na</strong> 1997), která i pro ČR vstoupila v platnost 26. července 1999, bylo přiděleno<br />
spojení Odra – Du<strong>na</strong>j oz<strong>na</strong>čení E 30 (E 20 pak pro spojení Labe – Du<strong>na</strong>j). V Rotterdamské<br />
deklaraci přijaté v roce 2001 za účasti i ČR je vyzdviže<strong>na</strong> nutnost podpory zúčastněných<br />
států k realizaci.26<br />
Dne 12. dub<strong>na</strong> 2000 podepsali zástupci českého Ministerstva dopravy a spojů a<br />
polského Ministerstva životního prostředí Memorandum o spolupráci při přípravě<br />
realizace Oderské vodní cesty <strong>na</strong> úseku Koźle – Ostrava. Konečně dne 20. února 2004<br />
byl přijat zákon č. 118/2004 Sb., ve kterém je v § 2 výslovně uvede<strong>na</strong> modernizace<br />
labské a vltavské vodní cesty, která je ve veřejném zájmu, nikoliv však du<strong>na</strong>jsko-oderský<br />
průplav. Závislost výstavby vodní cesty <strong>na</strong> uzavření mezinárodní, bilaterální či<br />
multilaterální dohody je dosud hlavním retardačním elementem.<br />
Vodocestný zákon a jeho realizace Ivan Jakubec<br />
62<br />
Výhled a závěr<br />
Myšlenka vybudování komplexní vodocestné sítě <strong>na</strong> území českých zemí, tedy i<br />
průplavů, prošla v posledních 150 letech výraznou proměnou, a to po stránce technické,<br />
projekční, výkonnostní i legislativní. Základ tvořil rakouský zákon č. 66/1901 s<br />
du<strong>na</strong>jsko-vltavským a du<strong>na</strong>jsko-odersko-labským průplavem. V dalším období nejvíce<br />
pozornosti poutal du<strong>na</strong>jsko-oderský průplav s labskou větví. Pro jeho vybudování<br />
byl přijat zákon a zákonné normy, uzavře<strong>na</strong> mezistátní smlouva a vydá<strong>na</strong> řada prohlášení<br />
<strong>na</strong> různých úrovních. Přesto průplav nebyl dosud postaven. Paradoxně byl<br />
průplav nejblíže své realizaci v období druhé světové války.<br />
V případě du<strong>na</strong>jsko-odersko-labského průplavu se jedná o hydrologické spojení<br />
dvou (tří) vodních toků v místě relativně nejbližším. Zatímco v období do první světové<br />
války se v případě jeho vybudování jed<strong>na</strong>lo o hospodářsko-politickou dimenzi s<br />
etnickým podtextem česko-německého vyrovnání v rámci jednoho státního celku,<br />
po první světové válce již o multilaterální úroveň (Německo, Československo a<br />
Rakousko) s vazbou <strong>na</strong> státy sdružených okolo inter<strong>na</strong>cio<strong>na</strong>lizované Odry se zahraničněobchodním<br />
akcentem; v období po Mnichovu to byla již oblast s výrazně zahraničněpolitickou<br />
dimenzí a instrumentací dopravní politiky Německem vůči<br />
Česko-Slovensku, po okupaci Česko-Slovenska již jen vnitrostátní úroveň v rámci<br />
Velkoněmecké říše a prostředek germanizace prostoru českých zemí. Po obnovení<br />
Československa dostala výstavba du<strong>na</strong>jsko-oderského průplavu kromě hospodářské<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong>
Change language