konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Obytná kraji<strong>na</strong> Ladislav Žák > Praha 1947<br />
Obytná kraji<strong>na</strong><br />
Odborníci nás poučí, že »neškodné odvádění škodných vod« je účelem a cílem regulací<br />
říčních toků, malých, středních i velkých. U středních a velkých vodních toků přistupuje<br />
jako další účel jejich splavnění pro vory nebo i <strong>lodi</strong> ve směru proudu nebo i proti proudu<br />
těchto toků. Ničení menších a ke splavnění nevhodných vodních toků regulacemi bylo v<br />
<strong>na</strong>šich zemích svěřeno péči ministerstva zemědělství.<br />
Ostatní vodní toky, schopné splavnění neboli ka<strong>na</strong>lisace, byly dány <strong>na</strong> pospas ministerstvu<br />
veřejných prací, kde tamní odbor pro stavbu vodních cest prováděl jejich úřední<br />
ničení. Poněvadž regulací i ka<strong>na</strong>lisací vodních toků všech velikostí je vysušová<strong>na</strong> půda v<br />
okolí těchto toků, neboť nejen škodná, ale i užitečná voda pak s<strong>na</strong>dno a rychle odtéká, a<br />
kamenné pobřežní hráze snižují hladinu spodní vody, je nutno prováděti umělé náhradní<br />
zavodnění vysušené půdy tak řečenými závlahami. Regulace vodních toků nesmírně a<br />
mnohonásobně ničí obyvatelnost i ráz postižených krajin. Napřímení a zkrácení přirozené<br />
nepravidelné linie a vybudování hrází je vždy důvodem k úplnému vyhlazení veškeré<br />
vegetace, rákosí, keřů a stromů i k odstranění nepravidelně roztroušených kamenů,<br />
balvanů nebo skal a písčitých zátočin. Soustavné plenění pobřežního rostlinstva se<br />
zpravidla rozšíří i <strong>na</strong> další a vzdálenější okolí zničených vodních toků. Zlý úřední příklad<br />
nese další soukromé zlé ovoce. — Příčiny a následky zhoubných činů se podporují: regulace<br />
způsobuje vysušení půdy a vyhubení rostlinstva — a toto vysušení půdy maří pak dále<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong><br />
vzrůst rostlinstva, jehož zánik a vyplenění způsobuje další pokles vláhy a přirozené<br />
svěžesti krajů. Tyto ztráty přirozené vlhkosti a svěžesti nelze <strong>na</strong>hraditi umělými závlahami.<br />
s. 127<br />
Pro počátek bude nutno uvážiti, zda odplavování zeminy, působené místy v menších<br />
nebo větších rozměrech a tak zvané škodlivé zátopy vodních toků všech velikostí jsou<br />
skutečně tak velikým zlem, aby bylo zapotřebí obětovati <strong>na</strong> jeho odstranění vysoké částky<br />
peněžité a kromě toho způsobiti trvalé zmaření přírodních a obytných hodnot, jejichž<br />
peněžitou cenu vůbec nelze odhadnouti a jejichž ztrátu nelze penězi vůbec zaplatiti ani<br />
odčiniti. Podobá se pravdě, že již tato počáteční úvaha by vedla k poznání, že trvalé ochuzení<br />
života a přírody, působené regulacemi, je nepoměrně větší než škody, jež zaviňují<br />
neregulované vodní toky. V mnoha skutečných případech bychom asi dospěli k jednoduchému<br />
řešení — nedělat nic a nechat potok nebo řeku v klidu.<br />
Není však třeba jíti tak daleko. Mezi barbarským, šablonovitým a schematickým způsobem<br />
regulací, jak jsou tyto neblahé úpravy prováděny podle kancelářských úředních<br />
vzorců a plánů, bez zřetele ke skutečným přírodním útvarům a podrobnostem postižených<br />
krajin a mezi úplně opačným stanoviskem <strong>na</strong>prostého odporu k jakékoliv úpravě, je<br />
zajisté z<strong>na</strong>čné množství jiných možností, jimiž lze zachovat přirozenou krásu, ráz a<br />
139
Change language