konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

útvary nerostné i rostlinné, balvany, stromy, keře, travnaté i písčité břehy, a přitom
zároveň nevtíravými a nenápadnými prostředky zabránit ztrátám prsti na nechráněných
březích a zmírnit škody způsobené zátopami. To lze někdy ve zvlášť cenných místech
provést zbudováním dalšího umělého koryta, úzkého a hlubokého, provedeného na
způsob starých mlýnských náhonů, krytých zelení a obrostlých stromy, u menších toků
případně místy i podzemního koryta, které odlehčí v čase zátop přeplněnému řečišti; jinde
se objeví jako výhodnější ponechat zcela nedotčené přírodní řečiště a chránit zvláštními
opatřeními vodou ohrožené budovy nebo úrodu zemědělských ploch v blízkosti vodního
toku, jehož zvýšená hladina v čase zátop se předem bere v počet.
Ostatně zkušenost mnohokrát ukázala, že ani běžný typ regulací zpravidla nechrání
dostatečně a bezpečně před většími zátopami. Také je možno postoupit vědomě a dobrovolně
část inundačního území zátopám, které mu nejen neuškodí, ale mnohdy spíše
prospívají a provésti volně a zcela nepravidelně vedené i utvářené a osázené ochranné
hráze někde opodál vodního toku, místy nebo případně všude i značně daleko od jeho
přirozených břehů. Tento jednoduchý způsob je vhodný pro malé i velké vodní toky, v
širších úvalech a údolích i v rozlehlých otevřených rovinách: taková úprava mohla také
vydatně přispěti k záchraně starého Labe a Polabí, jehož přirozený dochovaný ráz mohl
býti takto plně zachován v širokém pásmu území po obou březích řeky až k místům, kde
počínají úrodná pole, jež mohla být chráněna nenápadnými hrázemi, volně se vinoucími,
různě širokými, nepravidelně modelovanými a přirozeně upevněnými hojnými porosty a
Obytná krajina Ladislav Žák > Praha 1947
140
skupinami křovisek a stromoví. Podobnou úpravou jsou ochráněny na jižním Slovensku
bohaté přírodní hodnoty řeky Dunaje i žírné polnosti velikých sousedních nížin. Tuto
úpravu popisuje univ. prof. Dr. J. Komárek ve svém spise „Lovy v Karpatech“: ... Krajinářsky
byl revír kolem Dunaje nádherný. Byl to vpravdě zelený anglický park ze starých košatých
vrb a mohutných stříbrných topolů, rostoucích na bujné zelené trávě.
Místy, kolem starých tůní a slepých dunajských ramen, rostly neproniknutelné houštiny
obrovského rákosu a křovin, v nichž se zdržovalo srnčí a vysoká. Celý tento park se prostíral
za mocnou hrází, která se táhla podél Dunaje a měla zamezovat velkým vodám, aby
se nepřelévaly na úrodná pole Žitného ostrova.
Dunajské vody však si nacházely cestu pod zem a na mnohých místech, ležících za hrází
pod úrovní Dunaje, vystupovaly tyto spodní vody na povrch a tak vznikaly náhle rozlehlé
louže, tůně nebo rybníčky uprostřed polí. Tato voda byla sítí kanálů zase sváděna nazpět
k Dunaji a tam byla stroji přečerpávána za hráz do Dunaje... Za hrází směrem k řece byl
divoký břeh, který byl zarostlý lesní džunglí. Tam proudila postranní ramena Dunaje mezi
hlinitými, strmými břehy, obtékajíce systém pobřežních ostrovů, zarostlých vrbovými
houštinami nebo divokými trávami a rákosím. Také tam, uprostřed ostrovů, skrývala se
vysoká a její stopy byly otištěny na pobřežním bahně, kudy přecházela mělká místa
ramen. Mezi těmito ostrovy se těsně při hlavním, prudkém proudu Dunaje prostíraly
rozsáhlé písčiny, holé a jen spoře nějakým vrbovým křovím tu a tam porostlé.
s. 129–130
konference na lodi