konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi Ivan Vorel
(přírodní, kulturní a historické) v jednotlivých dotčených krajinných prosto-
rech (DoKP)
- posouzení vlivu úseku navrhované stavby na identifikované znaky, rysy a
hodnoty v jednotlivých dotčených krajinných prostorech
- závěry – vyhodnocení konfliktních úseků, zejména silného vlivu stavby na
jedinečné hodnoty krajinného rázu, silného zásahu do krajinných panora-
mat a do dílčích krajinných scenerií
Popis navrhovaných záměrů (původní záměr dvou plavebních stupňů a současný
záměr jednoho plavebního stupně)
Cíle navrhovaných staveb a úprav se v průběhu posledních let změnily. Prvním záměrem
bylo vytvoření plavebních podmínek v úseku Labe mezi pl. km 69 - Střekovem a
pl. km 105,5 pod Dolním Žlebem v souladu s podmínkami na navazujícím německém
úseku Labe do Magdeburgu. V plavební dráze mělo být dosaženo minimálních
ponorů (minimální ponor 140 / plavební hloubka 190 při Q345, minimální ponor 220
/ plavební hloubka 270 při Q180) a minimální šířky plavební dráhy v přímé trati v
úrovni maximálního ponoru lodí 50 m. Těchto parametrů by bylo dosaženo vybudováním
dvou plavebních stupňů a úpravou plavební dráhy. Jednalo se o plavební
stupeň Prostřední Žleb v pl. km 99 s plavební komorou a vzdouvacím objektem,
umožňujícím nominální vzdutí hladiny nad stupněm na kótu 124,50 m n.m. Vzdutí od
konference na lodi
tohoto plavebního stupně by dosáhlo až za Nebočady. Plavební stupeň Prostřední
Žleb byl tvořen jezovou částí, plavební komorou, horní rejdou, dolní rejdou, rybím
přechodem, velínem, komunikacemi, manipulačními plochami, osvětlením a inženýrskými
sítěmi. Z hlediska uplatnění vodního díla v krajinné scéně byla evidentní snaha
o co nejmenší výraznost staveb. Jez byl široký 139 m a byl opticky dělen do tří polí.
Pilíře byly velmi nízké a vystupovaly do výše 125,50 m n.m., tj. 110 cm nad vzdutou
hladinu nad jezem.
Plavební stupeň Malé Březno byl umístěn na pl. km 82 s plavební komorou a vzdouvacím
objektem. Vzdutí od tohoto plavebního stupně dosáhlo zhruba až po Střekov.
Navrhované úpravy se v tomto úseku omezovaly na úpravy při březích v souvislosti se
vzdutím. Toto vodní dílo bylo řešeno zcela odlišně než plavební stupeň v Prostředním
Žlebu. Rozšířená část údolí s plochou nivou v oblouku řeky umožnila umístění
plavební komory tak, že část nivy tvoří ostrov. Jez má délku 138 m a je dělen opticky
do pěti polí s horní hranou mohutných stupňovitých pilířů na kótě 134,50 m (horní
stupeň) n.m., tj. 4,5 m nad hladinou normálního vzdutí nad jezem a 131,50 m n.m.
(dolní stupeň). Na pilířích by mohl být umístěn silniční most, propojující silnici E 442
se silnicí II/261 v Malém Březně. Je evidentní, že mohutná konstrukce pilířů by byla v
údolí řeky zřetelně viditelná, zatímco plavební komora by byla do určité míry zakryta
břehovou zelení a novými výsadbami v nivě a mezi železnicí a komorou. V případě
vybudování silničního mostu by vznikl nový výrazný technický prvek v krajině, který
115