konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

(významný krajinný prvek), ZCHÚ (zvláště chráněné území), kulturních dominant,
harmonické měřítko a vztahy v krajině“ (odst.1 § 12).
V zásadě každá stavba, která se objevuje v krajině (nadzemní – viditelná stavba),
může ovlivnit existující ráz krajiny. Ne však jakýkoliv ráz krajiny je chráněn před zásahem.
Dle zákona se jedná o krajinu, která se vyznačuje přírodními či estetickými
hodnotami, jejíž přírodní, kulturní a historická charakteristika vytváří zřetelné rysy a
znaky rázu, charakteru a identity krajiny.
Metoda posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, používaná v této práci, byla vyvinuta
autorem a publikována v roce 1997. V pojmech a pojetí koresponduje s existujícími
metodami hodnocení krajinného rázu území Správy CHKO ČR a AOPK (Agentura
ochrany přírody a krajiny) ČR. V roce 2004 byla kolektivem autorů přepracována do
podoby metodického postupu2, který je užíván v praxi a je součástí návrhu vyhlášky
MŽP.
Metoda posouzení vlivu staveb s koridorovým efektem na krajinný ráz (pro liniové,
ale také bodové stavby) pracuje s vymezením prostorového koridoru, procházejícího
různými krajinnými celky a tvořeného soustavou na sebe navazujících krajinných
prostorů (míst krajinného rázu). Prvním krokem je vymezení dotčeného krajinného
prostoru (DoKP). Dotčený krajinný prostor je vizuálně vnímatelnou částí krajiny, která
se vyznačuje specifickými rysy krajinného rázu, které určitý prostor odlišují od
sousedního prostoru – např. morfologií terénu, vegetačním krytem, hospodářským
114
využitím, formou sídel nebo způsobem zástavby. Bodová stavba se většinou dotýká
jednoho nebo několika dotčených krajinných prostorů, stavba s koridorovým
efektem prochází řadou na sebe navazujících prostorů. Dalším krokem postupu je
identifikace pozitivních hodnot jednotlivých charakteristik krajinného rázu ve smyslu
§12 – přírodní, kulturní a historické – v DoKP, kdy se pokusíme nalézt rysy a znaky,
které spoluvytvářejí krajinný ráz. Dále jsou identifikovány a popsány jednotlivé aspekty
prostorového uspořádání. Přítomnost hodnot přírodní, kulturní a historické
charakteristiky se projevuje navenek v prostorových vztazích a může spoluvytvářet
estetické hodnoty krajinné scény. V závěru jsou vyhodnoceny jednotlivé kroky postupu
a je posouzena síla konfliktů navrhované stavby s identifikovanými hodnotami,
míra a únosnost zásahů do krajinného rázu.
Obecný postup posouzení stavby liniového charakteru :
- popis navrhované stavby z hlediska jejích možných vlivů na krajinný ráz
- identifikace krajinných celků (KC) jako „oblastí krajinného rázu“ (viz § 12),
odlišujících se charakterem krajiny a ležících v trase posuzované stavby
- vymezení koridoru, ve kterém se uplatní vliv navrhované stavby - identifikace
dotčených krajinných prostorů (DoKP) jakožto charakterově rozdílných
krajinných prostorů dotčených vlivem navrhované stavby „míst krajinného
rázu“ (viz § 12)
- identifikace rysů, znaků a hodnot jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi Ivan Vorel
konference na lodi