konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

More documents

Recommendations

Info

Architektura zdymadel na Středním Labi Lukáš Beran Zdymadlo Srnojedy, 2006 konference na lodi zdymadlo Hluboká nad Vltavou 111
Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi Krajina průlomového údolí Labe v severní části Českého středohoří a v Labských pískovcích (k některým rysům krajinného rázu) Krajinná osa toku řeky Labe prochází mezi Střekovem a státní hranicí se SRN neobyčejně rozmanitou krajinou. Tato rozmanitost netkví pouze v přírodních podmínkách odlišných bioregionů Verneřického a Děčínského, zaujímajících části geomorfologických jednotek Českého středohoří a Děčínské vrchoviny. Tkví též v charakteru osídlení, v odstupňování míry urbanizace mezi velkými sídleními centry – Ústím nad Labem a Děčínem, v míře zachování cenných rysů osídlení a kulturní krajiny a naopak v míře pohlcení krajiny průmyslovými a skladovými zónami, loděnicemi a překladišti. Údolí Labe je významnou dopravní osou s trasami železnic, silnic I. a II. třídy a s vodní cestou. Krajinný rámec s lesnatými a skalnatými horizonty, výrazné terénní dominanty, části údolní nivy v Českém středohoří s cennou břehovou zelení, srázy spadající až k hladině v Děčínské vrchovině, hluboce zaříznutá příčná údolí přítoků Labe, drobná sídla s dominantami kostelů a postupné otevírání prostorů v zákrutech řeky – to jsou jen některé z důležitých rysů jedinečnosti a neopakovatelnosti krajinné scény. Údolí Labe tvoří v krajině Českého středohoří mohutný předěl. Tento předěl je uzavřeným světem hlubokého údolí – obrovským prostorem, kde převýšení a dimenze údolí Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi Ivan Vorel konference na lodi 112 vytváří zcela jiné měřítko, než jaké mají východní i západní části Středohoří. Průlomové údolí též ovlivňuje krajinu širšího okolí, ze které se otevírají neočekávané a působivé pohledy na členité horizonty nad oběma břehy, pohledy do rozlehlých uzavřených prostorů údolí a dlouhé pohledy ve směru toku. Směrem k severu se hloubka a výraznost vymezení údolí mění, měřítko je menší. V Děčínské vrchovině vzniká zcela jiný charakter údolí, které nabývá výrazu hluboké soutěsky s horizontálními skalnatými hranami, tvořícími horizonty. Rovněž charakter struktury osídlení je velmi proměnlivý. Silně urbanizované městské krajiny, jakými jsou prostory Ústí nad Labem, Krásného Března, Neštěmic a Děčína přecházejí do prostorů s poměrně hustým osídlením a průmyslovými zónami, jako jsou prostory Velkého Března nebo Boletic (Děčín-jih). Tato soustředění urbanizovaných území svědčí o silných aglomeračních vazbách, jejichž významnou osou je dopravní koridor vedoucí údolím Labe. Na rozdíl od řidčeji osídlených vnitřních částí Milešovského a Verneřického středohoří je údolí Labe od Lovosic až po Děčín s určitými cezurami souvisle osídleno. Přesto zde mají přírodní podmínky – výrazná terénní morfologie, dynamika krajiny a fenomén velkého toku svůj jedinečný význam. V soustavě různě urbanizovaných prostorů podél osy Labe se objevují rovněž části s charakterem klidné harmonické krajiny. Je to prostor Těchlovic, Čertovy Vody a Dolního Žlebu. Celou krajinnou osu sleduje prvek dopravního spojení. Oboustranné vedení železničních tratí a silnic mezi Ústím a
Page 1 and 2:
onference na lodi >Výzkumné centr
Page 3 and 4:
http://industrialnistopy.cz
Page 5 and 6:
Pavel Janák > skica , 1912
Page 7 and 8:
Obsah Contents Konference na lodi >
Page 9 and 10:
Introduction The regulated river ba
Page 11 and 12:
meandry Labe u Sadské, III. vojens
Page 13 and 14:
Itinerář exkurze / plavby 01 > ZD
Page 15 and 16:
konference na lodi Zdymadlo a vodn
Page 17 and 18:
Zdymadlo a vodní elektrárna Nymbu
Page 19 and 20:
Nymburk konference na lodi cukrovar
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Zdymadlo a vodní elektrárna Hradi
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Čelákovice: železniční most, t
Page 29 and 30:
Vodárna Káraný Vodárna, která
Page 31 and 32:
10 > ZDYMADLO BRANDÝS Vodní dílo
Page 33 and 34:
Brandýs nad Labem - mlýny a pivov
Page 35 and 36:
08 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 37 and 38:
Labské silniční mosty firmy Lann
Page 39 and 40:
Cukrovar Kostelec nad Labem Byl zal
Page 41 and 42:
09 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 43 and 44:
Spolana Neratovice Počátek histor
Page 45 and 46:
10 > ZDYMADLO OBŘÍSTVÍ Mostový
Page 47 and 48:
10 > MĚLNÍK - HADÍK Stavba mosto
Page 49 and 50:
Štepánský most Železný silnič
Page 51 and 52:
12 > PLAVEBNÍ KOMORY HOŘÍN Plave
Page 53 and 54:
54 > Vodocestný zákon a jeho real
Page 55 and 56:
Vodocestný zákon a jeho realizace
Page 57 and 58:
28. dubna 1901 došlo k jednání m
Page 59 and 60:
Z větších vodních staveb byla r
Page 61 and 62: Problematice dunajsko-oderského pr
Page 63 and 64: (Třebenice) včetně plavebního k
Page 65 and 66: 13/ K. Schoefl, Binnenschiffahrt un
Page 67 and 68: Vznik a vývoj oboru vodního stavi
Page 69 and 70: segmentový jez Dolní Beřkovice
Page 71 and 72: Labe: krajina, lidé a povodně Hla
Page 73 and 74: Historie říční nivy Ve středn
Page 75 and 76: Základem většiny teras je rovná
Page 77 and 78: Prostřední terasa leží jen 2-3
Page 79 and 80: Srpnová povodeň roku 2002 by sice
Page 81 and 82: ných labské červenky? kořen „
Page 83 and 84: délka pobřeží natáhla na trojn
Page 85 and 86: Elektrifikace Československa 1918-
Page 87 and 88: Prahy, kde se jejím zřizovatelem
Page 89 and 90: z roku 1869 s radiálním vstupem a
Page 91 and 92: na pravém břehu v letech 1920-23
Page 93 and 94: z důvodu havarijního stavu mostov
Page 95 and 96: hrabacím strojem s elektrickým po
Page 97 and 98: Kaplanova turbína Elektrifikace Č
Page 99 and 100: Průmyslová architektura a krajina
Page 101 and 102: A přece to byl Ulrich, proslulý p
Page 103 and 104: Slíbil jsem vám, že do náčrtu
Page 105 and 106: se stalo zdymadlo Kamila Roškota v
Page 107 and 108: Architektura zdymadel na Středním
Page 109 and 110: staveb, jako jsou například ty Er
Page 111: Zdymadlo Předměřice, 2006 Archit
Page 115 and 116: (významný krajinný prvek), ZCHÚ
Page 117 and 118: y propojením obou břehů dával v
Page 119 and 120: Vyhodnocení Je třeba si uvědomit
Page 121 and 122: Nosné části a zakládání hydro
Page 123 and 124: křídové usazeniny skalního a po
Page 125 and 126: (Srnojedy). Vodní díla jsou rovn
Page 127 and 128: Vodní cesty a vodní díla novým
Page 129 and 130: komorami Štvanice (1907-1917) a Sm
Page 131 and 132: V současné době se hledá nápl
Page 133 and 134: - vory a čluny v úseku horního L
Page 135 and 136: Když jednou Mistr stál u řeky, p
Page 137 and 138: Architekt a inženýr při vodních
Page 139 and 140: do břehů řeky. Zde provedena té
Page 141 and 142: útvary nerostné i rostlinné, bal
Page 143 and 144: proudů, jež budou navždy zničen
Page 145 and 146: 2. Využitkovati plně vodní síly
Page 147 and 148: přirozeného labského řečiště
Page 149 and 150: pomůckou, práci technickou usnad
Page 151 and 152: Ochrana památek technické práce
Page 153 and 154: namáhání vyžaduje pokrok, kolik
Page 155 and 156: 01 > František Bartoš Studoval na
Page 157 and 158: 03 > Pavel Janák Studoval na praž
Page 159 and 160: 05 > Theodor Ježdík Po absolvová
Page 161 and 162: 07 > Firma Lanna, a.s. Vojtěch Lan
Page 164 and 165:
Kristián Petrlík > (1842-1908), s
Page 166 and 167:
Kamil Roškot > (1886 - 1945), arch
Page 168 and 169:
Eduard Schwarzer > (1972-1932), tec
Page 170 and 171:
František Ulrich > (1859 - 1939),
Page 172 and 173:
Ladislav Žák > (1900-1973), archi
Page 174 and 175:
Přehled vodních děl na vltavsko-
Page 176 and 177:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 178 and 179:
Structure and Landscape Rostislav
Page 180 and 181:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 182 and 183:
Výzk vydání sborníku podpořila
Page 184 and 185:
Pravil Mistr: Kdo může získat zn
show all

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?