konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vodocestný zákon a jeho realizace Ivan Jakubec<br />
Vláda byla současně zmocně<strong>na</strong> pro období 1904 až 1912 k půjčce o výši<br />
250 000 000 K, z toho 75 000 000 K určených <strong>na</strong> regulaci řek. Země, kterými průplavy<br />
procházely, byly povinny se podílet <strong>na</strong> stavebním nákladu jednou osminou ročně <strong>na</strong><br />
obnosu, kterého bylo třeba <strong>na</strong> úrok a amortizaci dlužních úpisů <strong>na</strong> příslušnou část<br />
průplavu. Provedením záko<strong>na</strong> bylo pověřeno Ministerstvo obchodu. To zřídilo v roce<br />
1902 nový úřad c. k. Ředitelství pro stavbu vodních cest ve Vídni (K. k. Direktion für<br />
den Bau der Wasserstrassen), s expoziturami v Praze (1903), Krakově (1905) a Přerově<br />
(1907).<br />
Ředitelství pro stavbu vodních cest ve Vídni vypracovalo pro první období<br />
(1904–1912) stavební program, schválený průplavní radou, ve výši celkem 185 313<br />
600 K. Na ka<strong>na</strong>lizaci Vltavy v Praze se počítalo 14 000 000 K, <strong>na</strong> ka<strong>na</strong>lizování Labe od<br />
Mělníka po Jaroměř 37 000 000 K, <strong>na</strong> du<strong>na</strong>jsko-vltavský průplav (Vídeň – ostravská<br />
pánev) 104 313 600 K a <strong>na</strong> průplav Odra – Visla 30 000 000 K. Celková suma odpovídala<br />
nominální výši půjčky 195 488 000 K, dále státní podíl činil 171 052 000 K, zemské<br />
podíly 24 436 000 K. Ředitelství vypracovalo řadu studií o lodních typech, o příčných<br />
profilech plavebních komor, mostů, akvaduktů. Koncem květ<strong>na</strong> 1903 byl dokončen<br />
generální plán trasy du<strong>na</strong>jsko-oderského průplavu z Vídně do Přerova s odbočkou do<br />
Olomouce a provede<strong>na</strong> revize této trati s velkým spěchem 13.–17. července 1903 v<br />
Dolních Rakousích a 21.–22. července 1903 <strong>na</strong> Moravě. Na základě této schválené<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong><br />
trasy bylo přistoupeno k vypracování podrobných projektů v měřítkách 1 : 1000 a 1 :<br />
2880.<br />
V roce 1904 byla vykoná<strong>na</strong> policejní pochůzka, ale pouze v Dolních Rakousích a<br />
Haliči.<br />
Během přípravných prací <strong>na</strong> du<strong>na</strong>jsko-oderském průplavu se dostala do popředí<br />
otázka dostatečného množství vody pro průplav. Nedostatek vody mohly eliminovat<br />
tzv. lodní železnice (<strong>na</strong>kloněné roviny) a mechanická lodní zdvihadla. Obavy o dostatek<br />
vody vyvrcholily 19. dub<strong>na</strong> 1903 vypsáním mezinárodní soutěže <strong>na</strong> <strong>na</strong>kloněnou<br />
rovinu u Újezdce u Přerova. Spád činil 35,9 m. Zúčastnilo se 231 projektů. První cenu<br />
přiřčenou Mezinárodní expertízou získal projekt pěti českých strojíren „Universal“ <strong>na</strong><br />
lodní železnici o sklonu 1 : 25. 9<br />
V trase Vídeň – Přerov bylo projektováno 7 komor, zdvihadlová trasa Přerov – Ostrava<br />
měla jen 5 stupňů, plavidlová trasa pak 17 plavebních komor. V srpnu 1909 byla<br />
provede<strong>na</strong> revize trati Přerov – Hranice – Vítkovice. Pokračováno bylo jen v částečných<br />
úpravách řeky Moravy, <strong>na</strong> středním a velkém Labi a <strong>na</strong> Vltavě.<br />
O tom, že vláda pravděpodobně nehodlala celý návrh realizovat svědčí nejen pomalost<br />
výstavby, ale i s<strong>na</strong>ha nedostát závazkům. Dne 20. prosince 1911 se totiž Stürghova<br />
vláda oficiálně zřekla vodocestného záko<strong>na</strong> a <strong>na</strong>vrhla jen úpravu řek. Vládou předložený<br />
zákon <strong>na</strong>konec přijat nebyl.10 Postoj vlády lze pochopit v dobovém kontextu.<br />
57
Change language