konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vodocestný zákon a jeho realizace<br />
Myšlenka splavnění toků a budování průplavů zůstávala celá staletí v kategorii více<br />
méně nereálných plánů. Teprve 19. století z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo vytvoření právních, technických<br />
i fi<strong>na</strong>nčních podmínek pro realizaci těchto plánů. Problematiku splavňování<br />
(ka<strong>na</strong>lizace) vodních toků v posledních 150 letech můžeme z hlediska chronologicko-legislativně-věcného<br />
rozdělit <strong>na</strong> několik etap: do roku 1901, 1938, 2004 a výhled s<br />
nutnými logickými přesahy. Toto rozdělení nebere v úvahu politické mezníky, ale<br />
<strong>na</strong>opak závažné právní úpravy.<br />
Období do roku 1901 (1918)<br />
Pro plavbu z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l přelom z právního hlediska až říšský vodní zákon č. 93<br />
ze dne 30. květ<strong>na</strong> 1869 a <strong>na</strong> jeho základě moravský vodní zákon č. 65 ze dne 28. srp<strong>na</strong><br />
1870. Zákon prohlašoval řeky a toky, které je možné využít pro plavbu loďmi a<br />
voroplavbu, za veřejný majetek, statek (öffentliches Gut). V následujících letech<br />
(1870–1873) vypracovali inženýři prof. Arthur Oelwein a Pontzen pro Anglo-rakouskou<br />
banku projekt du<strong>na</strong>jsko-oderského průplavu pro lodě o nosnosti 240 t. Celkem<br />
bylo <strong>na</strong>vrženo 84 plavebních komor o maximálním spádu 3,2 m. Délka průplavu<br />
činila 273,38 km. K zásobování průplavu vodou bylo <strong>na</strong>vrženo několik přehrad <strong>na</strong><br />
Bečvě. Vypočtený náklad činil 40 milionů zl., tedy 146 000 <strong>na</strong> 1 km.1 V roce 1873 získa-<br />
Vodocestný zákon a jeho realizace Ivan Jakubec<br />
54<br />
la Anglo-rakouská banka od rakouské vlády koncesi <strong>na</strong> provedení průplavu. Hospodářská<br />
krize 1873 však odsunula <strong>na</strong> dlouhou dobu uskutečnění tohoto projektu.<br />
Koncesi <strong>na</strong> stavbu průplavu však <strong>na</strong>konec odkoupila Severní dráha císaře Ferdi<strong>na</strong>nda,<br />
která se tak elegantně vlastně „zbavila“ konkurence. H<strong>na</strong>cím motorem plánů <strong>na</strong><br />
výstavbu nových cest se staly povodně.<br />
Novou úroveň technického řešení v západní Evropě představoval zájem soukromého<br />
kapitálu o stavbu du<strong>na</strong>jsko-oderského průplavu v roce 1892. Z podnětu obchodní<br />
komory v Drážďanech se ustavil ve stejném roce Výbor pro průplav du<strong>na</strong>jsko-vltavsko-labský.<br />
Ten vypsal omezenou soutěž <strong>na</strong> vypracování „povšechného návrhu<br />
průplavu“ z Vídně do Budějovic a ka<strong>na</strong>lizování Vltavy z Budějovic do Prahy. Porota<br />
<strong>na</strong> základě soutěže doporučila zadat firmě Lan<strong>na</strong> - Vering (Praha – Hamburk) projekt<br />
<strong>na</strong> ka<strong>na</strong>lizaci Vltavy z Českých Budějovic do Prahy a vypsat soutěž <strong>na</strong> mechanické<br />
zdvihadlo pro výšku 100 m. Ta <strong>na</strong>vrhovala podle profesora brněnské české techniky<br />
Ing. Antoní<strong>na</strong> Smrčka budování plavebních komor o celkové délce 209,1 km s výdaji<br />
ve výši 59,5 mil. zl. (285 000 zl. <strong>na</strong> jeden km).2<br />
V roce 1893 zřídilo ministerstvo obchodu své zvláštní studijní oddělení (Hydrotechnické<br />
bureau) pro studium a stavbu plavebních kanálů, řešení nových tras, stanovení<br />
technických normálií, technické organizace plavby, studium umělých vodních cest v<br />
cizině, zkoumání stavebních a provozních výdajů <strong>na</strong>vrhovaných cest a výpočet jejich<br />
rentability. Hydrotechnické bureau vypracovalo též projekt du<strong>na</strong>jsko-oderského<br />
<strong>konference</strong> <strong>na</strong> <strong>lodi</strong>
Change language