konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

More documents

Recommendations

Info

Schön ist die Welt auf meine Ehre, wo schöne Mädel und bewegliche Wehre! prof. František Jermář
Labe: krajina, lidé a povodně Hlavním cílem tohoto článku je podat jakési doplňkové čtení o řece, klimatu, geologické historii a úpravách toku. Jedná se o propojenou koláž či spíš asambláž autorských i cizích materiálů, z nichž některé již byly v nějaké formě publikovány a jsou uvedeny v soupisu prací. Podobně i soupis vybrané literatury nemá za cíl vyčerpávajícím způsobem shrnout veškerou značně obsáhlou literaturu, ale spíš upozornit na několik základních či pro tento článek důležitých pramenů. Hlavní východisko práce spočívá v poznání, že řeka není statický objekt, který je pasivně formován inženýrskými stavbami, ale velice dynamický systém, který odráží socioekonomické poměry společnosti a tím i krajiny a citlivě reaguje i na proměňující se přirozené klimatické podmínky a více či méně se - alespoň za hydrologických extrémů - vzpírá většině lidských zákroků. Základní charakteristika1 Labe pramení v Krkonoších ve výšce 1 386,3 m n. m. Na své 261 km dlouhé trase až po soutok s Vltavou přibírá Orlici, Jizeru a několik dalších menších přítoků. Pro tento úsek jsou charakteristické sevřené údolní části se skalami a strmými terasami na horním toku a poměrně širokými nížinami v České křídové pánvi. Nad soutokem s Vltavou dosahuje plocha povodí 13 714 km2 ,z toho je 239 km2 na polském území. Dlouhodo- Labe: krajina, lidé a povodně Václav Cílek 70 bý roční průměrný průtok zde činí 101 m3 . s -1 . Největším přítokem Labe je Vltava. Na soutoku s Labem představuje její roční průměrný průtok 154 m3.s-1 , tedy o polovinu více než průtok Labe. Plocha povodí 28 090 km2 je zde oproti povodí Labe více než dvojnásobně větší. Svými přítoky Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou odvodňuje Vltava rozsáhlé oblasti Šumavy, Českého lesa, Českomoravské vrchoviny a Brd. V Rakousku leží 921 km2 a 122km2 v Německu. Na trase Labe od soutoku s Vltavou až k ústí Ohře o délce 45 km se povodí Labe zvětšuje na 42 690 km2 a průměrný průtok na 258 m3.s-1. Ohře odvodňuje části Smrčin a Krušných hor. Její dlouhodobý průměrný roční průtok činí 38 m3.s-1. Z 5614 km2 plochy povodí leží 1 003 km2 v Německu. Na téměř 65km dlouhém říčním úseku až k česko- německé státní hranici se Labe prodírá sevřenými údolími Českého Středohoří a Labských pískovců. Na státní hranici činí plocha povodí 51 394 km2 a průměrný průtok 311 m3. s-1. Povodí Labe patří k mírnému podnebnému pásmu, nachází se v přechodné oblasti mezi přímořským a kontinentálním podnebím. Kontinentální vliv se projevuje v poměrně nízkých srážkových úhrnech a velkých teplotních rozdílech mezi zimou a létem. Tato zásada platí na většině území v povodí Labe, přičemž úhrny srážek v horských regionech s rostoucí nadmořskou výškou terénu přibývají. Celkem vyrovnaný průběh teploty vzduchu a pro nížinu poměrně vysoký úhrn srážek – tj. jevy přímořského podnebí – charakterizují oblast podél Dolního Labe. konference na lodi
Page 1 and 2:
onference na lodi >Výzkumné centr
Page 3 and 4:
http://industrialnistopy.cz
Page 5 and 6:
Pavel Janák > skica , 1912
Page 7 and 8:
Obsah Contents Konference na lodi >
Page 9 and 10:
Introduction The regulated river ba
Page 11 and 12:
meandry Labe u Sadské, III. vojens
Page 13 and 14:
Itinerář exkurze / plavby 01 > ZD
Page 15 and 16:
konference na lodi Zdymadlo a vodn
Page 17 and 18:
Zdymadlo a vodní elektrárna Nymbu
Page 19 and 20: Nymburk konference na lodi cukrovar
Page 21 and 22: konference na lodi Zdymadlo a vodn
Page 23 and 24: Zdymadlo a vodní elektrárna Hradi
Page 25 and 26: konference na lodi Zdymadlo a vodn
Page 27 and 28: Čelákovice: železniční most, t
Page 29 and 30: Vodárna Káraný Vodárna, která
Page 31 and 32: 10 > ZDYMADLO BRANDÝS Vodní dílo
Page 33 and 34: Brandýs nad Labem - mlýny a pivov
Page 35 and 36: 08 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 37 and 38: Labské silniční mosty firmy Lann
Page 39 and 40: Cukrovar Kostelec nad Labem Byl zal
Page 41 and 42: 09 > ZDYMADLO A VODNÍ ELEKTRÁRNA
Page 43 and 44: Spolana Neratovice Počátek histor
Page 45 and 46: 10 > ZDYMADLO OBŘÍSTVÍ Mostový
Page 47 and 48: 10 > MĚLNÍK - HADÍK Stavba mosto
Page 49 and 50: Štepánský most Železný silnič
Page 51 and 52: 12 > PLAVEBNÍ KOMORY HOŘÍN Plave
Page 53 and 54: 54 > Vodocestný zákon a jeho real
Page 55 and 56: Vodocestný zákon a jeho realizace
Page 57 and 58: 28. dubna 1901 došlo k jednání m
Page 59 and 60: Z větších vodních staveb byla r
Page 61 and 62: Problematice dunajsko-oderského pr
Page 63 and 64: (Třebenice) včetně plavebního k
Page 65 and 66: 13/ K. Schoefl, Binnenschiffahrt un
Page 67 and 68: Vznik a vývoj oboru vodního stavi
Page 69: segmentový jez Dolní Beřkovice
Page 73 and 74: Historie říční nivy Ve středn
Page 75 and 76: Základem většiny teras je rovná
Page 77 and 78: Prostřední terasa leží jen 2-3
Page 79 and 80: Srpnová povodeň roku 2002 by sice
Page 81 and 82: ných labské červenky? kořen „
Page 83 and 84: délka pobřeží natáhla na trojn
Page 85 and 86: Elektrifikace Československa 1918-
Page 87 and 88: Prahy, kde se jejím zřizovatelem
Page 89 and 90: z roku 1869 s radiálním vstupem a
Page 91 and 92: na pravém břehu v letech 1920-23
Page 93 and 94: z důvodu havarijního stavu mostov
Page 95 and 96: hrabacím strojem s elektrickým po
Page 97 and 98: Kaplanova turbína Elektrifikace Č
Page 99 and 100: Průmyslová architektura a krajina
Page 101 and 102: A přece to byl Ulrich, proslulý p
Page 103 and 104: Slíbil jsem vám, že do náčrtu
Page 105 and 106: se stalo zdymadlo Kamila Roškota v
Page 107 and 108: Architektura zdymadel na Středním
Page 109 and 110: staveb, jako jsou například ty Er
Page 111 and 112: Zdymadlo Předměřice, 2006 Archit
Page 113 and 114: Kulturní krajina labského údolí
Page 115 and 116: (významný krajinný prvek), ZCHÚ
Page 117 and 118: y propojením obou břehů dával v
Page 119 and 120: Vyhodnocení Je třeba si uvědomit
Page 121 and 122:
Nosné části a zakládání hydro
Page 123 and 124:
křídové usazeniny skalního a po
Page 125 and 126:
(Srnojedy). Vodní díla jsou rovn
Page 127 and 128:
Vodní cesty a vodní díla novým
Page 129 and 130:
komorami Štvanice (1907-1917) a Sm
Page 131 and 132:
V současné době se hledá nápl
Page 133 and 134:
- vory a čluny v úseku horního L
Page 135 and 136:
Když jednou Mistr stál u řeky, p
Page 137 and 138:
Architekt a inženýr při vodních
Page 139 and 140:
do břehů řeky. Zde provedena té
Page 141 and 142:
útvary nerostné i rostlinné, bal
Page 143 and 144:
proudů, jež budou navždy zničen
Page 145 and 146:
2. Využitkovati plně vodní síly
Page 147 and 148:
přirozeného labského řečiště
Page 149 and 150:
pomůckou, práci technickou usnad
Page 151 and 152:
Ochrana památek technické práce
Page 153 and 154:
namáhání vyžaduje pokrok, kolik
Page 155 and 156:
01 > František Bartoš Studoval na
Page 157 and 158:
03 > Pavel Janák Studoval na praž
Page 159 and 160:
05 > Theodor Ježdík Po absolvová
Page 161 and 162:
07 > Firma Lanna, a.s. Vojtěch Lan
Page 164 and 165:
Kristián Petrlík > (1842-1908), s
Page 166 and 167:
Kamil Roškot > (1886 - 1945), arch
Page 168 and 169:
Eduard Schwarzer > (1972-1932), tec
Page 170 and 171:
František Ulrich > (1859 - 1939),
Page 172 and 173:
Ladislav Žák > (1900-1973), archi
Page 174 and 175:
Přehled vodních děl na vltavsko-
Page 176 and 177:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 178 and 179:
Structure and Landscape Rostislav
Page 180 and 181:
Výzkumné cetrum průmyslového d
Page 182 and 183:
Výzk vydání sborníku podpořila
Page 184 and 185:
Pravil Mistr: Kdo může získat zn
show all

konference na lodi - Výzkumné centrum průmyslového dědictví

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?