Herausgeber

Zázrakem jsem se dočkal. Bylo dokonáno, vyplaceno a slíbeno,
že na to špatné nebudeme ve zlém vzpomínat. Pak jsem
si dal závazek sám sobě, už nikdy nebrat ukrajinsko-ruské intelektuály,
akademiky, vědce, umělce a adolescenty, neobdarovávat
je, neposlouchat a nepřát jim nashledanou, ale vždy jen
sbohem, zapomeňte, že jste u nás byli, my budeme vzpomínat
a dlouho počítat, co nás stála ta téměř celá rusko-ukrajinská
akademie věd zprostředkovaná českým kašpárkem, principálem
všech běd.
Zlatý český flákač popíjející pivo za pivem a bydlící vedle
za rohem! Ten nepotřebuje na rozjezd vaše kolo, brusle či otoman.
I když… Vzpomínám, že jsem si nejprve pozval českou
firmu s ryze českým obsazením. Přišli všichni, vpochodovali do
domu a seznámili se na místě s rozsahem požadovaných prací.
Během výkladu pokyvovali chápavě hlavami, a když byla
exkurze po domě u konce, se slovy: „Ale tady je moc práce!
Angažujte Ukrajince,“ odešli.