CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

né konvergence. Na tempa růstu HDP ve stálých cenách může
mít též vliv rozdílná statistická kvalita cenových indexů, které
národní statistické instituce používají při oceňování produkce
a služeb. Rozlišení inflace od kvalitativních změn výrobků a služeb
je jedním z nejobtížnějších problémů statistiky. Cenové indexy
mohou buď nadhodnocovat míru inflace a podceňovat ekonomický
růst, nebo naopak nevystihují plně míru inflace a zvyšují
fiktivně indexy růstu HDP ve stálých cenách.
Zkreslení objemových indexů charakterizuje Gerschenkronův
efekt, nazvaný podle ekonoma, který krátce po II. světové válce
analyzoval vývoj průmyslové produkce v Sovětském svazu. Vykazovaným
rychlým tempům ekonomického růstu v centrálně plánovaných
ekonomikách neodpovídal vývoj jejich ekonomické
úrovně v relaci k ekonomicky vyspělým zemím. Příčinou bylo
nedostatečné zachycení zaostávající kvality zboží a služeb, které
se projevuje při konfrontaci na světovém trhu. Tento jev se nazýval
též statistickým paradoxem. Hospodářská praxe
v transformačním období postkomunistických zemí naznačila, že
korelace mezi cenami a objemy může mít i opačný směr.
V takovém případě dochází k obrácení statistického paradoxu (viz
Vintrová, 2006, s. 29 ).
Přechod na metodu řetězení (chain-linking, chain-linked volume
measures) při přepočtu do stálých cen odstraňuje zkreslující působení
„zastarávání“ stálých cen, neřeší však ostatní odlišnosti.
Problém zastarávání indexů ve stálých cenách je v ekonomické
a statistické literatuře znám jako relativita indexů a je intuitivně
vysvětlován jako negativní korelace mezi růstem objemu produkce
jednotlivých skupin zboží a služeb a vývojem jejich relativních
cen. 5
5 Z dohánějících ekonomik EU na sofistikovanější metodu řetězení přešly mezi
prvními polská, česká a litevská statistika, ostatní země se připojily v dalších
letech. Rozdílné termíny přechodu dočasně ztěžovaly srovnatelnost údajů o HDP
na obyvatele v domácích stálých cenách.
15