CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

vyvodit závěr, že prohlubování regionálních disparit ekonomické
výkonnosti v podobě větších rozdílů u HDP na obyvatele bylo
především výsledkem nárůstu dojížďky za prací, koncentrace
provozních přebytků firem a kapitálu do některých regionů a jen
výjimečně regionálně odlišným vývojem prvotních důchodů domácností
(pokud předpokládáme, že míra transferů v rámci druhotného
rozdělení důchodů – daně, sociální dávky apod. – se
v hodnoceném období výrazně neměnila).
Současně je patrné, že míra variability v podstatě kopíruje vývoj
postavení Prahy vůči průměru ČR (Graf č. 3), protože váha metropole
na celku je jednak významná a jednak u ostatních krajů
navzájem k výraznějšímu prohlubování rozdílů nedocházelo. Prohlubování
regionálních disparit v HDP na 1 obyvatele v České
republice tak již dlouhodobě není doprovázeno současným prohlubováním
disparit v disponibilních příjmech domácností, a to
především zásluhou zmíněných meziregionálních transferů v
důsledku dojížďky a vyjížďky za prací, rostoucího podílu cizinců
(nerezidentů) na tvorbě HDP a také relativně aktivní sociální politiky
státu, která tak současně plní roli regionální politiky.
Graf č. 4: Vývoj míry variability regionálních ukazatelů (variační
koeficient, úroveň NUTS 3)
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty.
225