CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

3.3 Druhotné rozdělení
Procesy přerozdělení jsou zachyceny na účtu druhotného rozdělení.
Druhotné důchody (běžné transfery) jsou důchody, které
vznikají bez protihodnoty (něco za nic). Klasickým příkladem jsou
běžné daně z důchodu a jmění a sociální příspěvky a dávky.
V procesu druhotného rozdělení se národní důchod proměňuje
na disponibilní důchod. Některé sektory část národního důchodu
ztrácejí a jiné získávají. Sektor, který v procesu druhotného rozdělení
nejvíce získává, je sektor vládních institucí, kde rozdíl mezi
saldem prvotních důchodů tohoto sektoru a jeho disponibilním
důchodem v roce 2009 činil 292,8 mld. Kč (viz tabulka č. 7). Na
druhé straně v procesu znovurozdělení nejvíce ztratily sektory
domácností (210 mld. Kč) a nefinančních podniků (129 mld. Kč).
I u těchto sektorů je patrný silný pokles salda druhotných důchodů
daný zhoršenou důchodovou situací v době recese. Za národní
ekonomiku jako celek se její disponibilní důchod liší od národního
důchodu o saldo běžných transferů se světem. To bylo v roce
2009 záporné (-31,1 mld. Kč) a o tuto částku byl hrubý disponibilní
důchod ČR v roce 2009 nižší než hrubý národní důchod.
Záporné saldo běžných transferů se světem je ovlivněno zejména
příspěvky placenými Českou republikou Evropské unii. Prostředky
získané ze strukturálních fondů se zachycují zčásti jako běžné
a zčásti jako kapitálové transfery.
Tabulka č. 7: Saldo druhotného rozdělení důchodů
2005 2006 2007 2008 2009
Nefinanční podniky -127,8 -145,5 -166,1 -157,9 -129,0
Finanční instituce 3,4 5,9 7,5 9,1 -2,2
Vládní instituce 362,3 392,8 426,9 384,2 292,8
Domácnosti -268,2 -291,0 -312,0 -290,7 -210,0
Neziskové organizace 17,4 19,5 23,5 23,6 17,3
Celkem -12,8 -18,1 -20,2 -31,8 -31,1
Zdroj: ČSÚ, roční národní účty, vlastní výpočty.
166