CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

značné části podniků v Evropské unii. Proces přizpůsobení s cílem
zlepšení rozvah podniků vedl k silnému snížení investic a zbrzdění
růstu mezd, což se projevilo v útlumu poptávky s negativním dopadem
na HDP. Pozoruhodné je však to, že korporace v eurozóně
(podobně jako v ČR) v době recese snížily potřebu financování
a dokonce byly schopny financovat ostatní sektory. Panuje však
obava, že proces snižování investic a brzdění růstu mezd bude
pokračovat a mohl by zkomplikovat očekávaného oživení Evropské
unie. V České republice je úroveň zadluženosti nefinančních
podniků relativně nízká a z tohoto hlediska pravděpodobně nehrozí
pokračující proces snižování investiční aktivity. Nicméně
značný podíl podniků pod zahraniční kontrolou s jejich vazbami ne
ekonomiku eurozóny se může negativně projevit.
5. VLÁDNÍ INSTITUCE
Sektor vládních institucí zahrnuje institucionální jednotky považované
za netržní výrobce. Některé z nich se zabývají především
rozdělováním národního důchodu a jmění; některé jsou v sektoru
vlády zatříděny na základě 50% kritéria úhrady provozních nákladů
z tržeb (tj. příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, veřejné
výzkumné instituce) a některé poskytují služby jiným vládním
jednotkám (např. asociace zdravotních pojišťoven).
V národních účtech ČR je rozdělen do tří subsektorů:
ústřední vládní instituce (ministerstva, státní mimorozpočtové
fondy, ústřední příspěvkové organizace, veřejné
vysoké školy a veřejné výzkumné instituce);
místní vládní instituce;
fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny).
Z analytického hlediska je pro vládní sektor nejvýznamnější ukazatel
čistých půjček/výpůjček, který ukazuje potřebu financování
tohoto sektoru. Pozornost věnovaná sektoru vládních institucí
vzrostla v souvislosti s plněním maastrichtských kritérií. Dvě kritéria
(vládní deficit a vládní dluh) se vykazují v metodice národ-
180