CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

zatelům Evropských sektorových účtů, což umožňuje jeho mezinárodní
srovnávání. Ve zkoumaném období míra zisku v ČR kolísala,
celkově však do roku 2006 rostla. V roce 2008 došlo k jejímu
poklesu a mírný vzestup bylo možné zaznamenat v roce 2009.
Z hlediska ziskovosti jednotlivých subsektorů se podniky pod
zahraniční kontrolou vyznačovaly vyšší mírou zisku. Ta se od roku
1999, kdy silně vzrostl příliv přímých zahraničních investic do ČR,
pohybovala nad 50 % a v roce 2007 činila 54,6 % proti 47,7 %
v celém sektoru nefinančních podniků. To potvrzuje orientaci
zahraničního kapitálu na podniky s vyšší přidanou hodnotou.
Vyšší ziskovost firem pod zahraniční kontrolou a jejich rostoucí
penetrace v české ekonomice má však i svoji stinnou stránku,
protože část zisku je repatriována z české ekonomiky a spolu
s reinvestovaným ziskem se projevuje v rostoucím schodku bilance
výnosů.
Míra úspor měřená podílem hrubých úspor na HPH nefinančních
podniků byla kromě čistých úspor ovlivněna i spotřebou fixního
kapitálu. Hrubé úspory nefinančních podniků se rovnají jeho
hrubým disponibilním důchodům, které pak závisí na výši hrubého
provozního přebytku a na rozdělovacích procesech, především
na vydaných důchodech z vlastnictví a na daních, jež tento
sektor platí. Rostoucí míra úspor umožňuje využívat stále více
vlastních zdrojů k financování investic. Míra hrubých úspor nefinančních
podniků se ve sledovaném období pohybovala mezi
22,0 % v roce 1995 a 29,6 % v roce 2009. Její výkyvy ve sledovaném
období byly ovlivněny nejen vývojem provozního přebytku,
ale též procesy prvotního a druhotného rozdělení, které závisely
na změnách daňového systému, odlivu důchodů do zahraničí či
změnách úrokových měr. Podstatně nižší míra úspor ve srovnání
s mírou zisku (provozního přebytku) byla ovlivněna ztrátami důchodů
v procesu prvotního a druhotného rozdělení.
Míra investic byla u nefinančních podniků až do roku 2000 podstatně
vyšší než míra úspor a investování v tomto sektoru bylo při
nedostatku vlastních finančních zdrojů závislé na vnějších zdro-
176