CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

Nové členské země EU ze střední a východní Evropy měly podstatně
nižší míru úspor domácností. Nejhůře na tom byly pobaltské
země, které měly v některých letech dokonce zápornou míru
úspor – spotřební výdaje domácností byly větší než hrubý disponibilní
důchod. Nedostatečná tvorba úspor v těchto zemích se
pak projevila ve vztahu národních úspor a investic a ve velmi
vysokém schodku běžného účtu platební bilance. Výrazný obrat
však nastal v roce 2009, kdy nebylo již možné financovat vysoké
schodky běžného účtu a bylo nutné přistoupit k drastickým
úsporným opatřením, která výrazně snížila soukromou spotřebu
a zvýšila míru úspor. Na rozdíl od většiny evropských zemí zaznamenala
Česká republika v době recese pokles míry úspor domácností,
což se projevilo v tom, že nedošlo k výraznějšímu poklesu
soukromé spotřeby.
ZÁVĚR
Zkoumání hospodářského vývoje se nemůže omezit na národní
hospodářství jako celek, protože ekonomická aktivita se odehrává
v rámci institucionálních jednotek a sektorů a ve vzájemných
vztazích mezi nimi. Významnou součástí systému národních účtů
jsou proto sektorové účty, které umožňují analýzu důchodových,
kapitálových a finančních transakcí sektorů a na jejím základě
lépe pochopit chování sektorů a fungování národní ekonomiky.
Sektorové účty mají podobnou logiku jako konsolidované účty za
celé národní hospodářství a jsou sestavovány ve formě úplné
posloupnosti účtů (účet výroby, účet tvorby důchodů, účet rozdělení
prvotních důchodů, účet druhotného rozdělení důchodů,
účet znovurozdělení naturálních důchodů, účet užití důchodů,
účty akumulace a finanční účty).
Každý účet obsahuje bilanční položku, která vyrovnává zdroje
s užitím. Tyto bilanční položky představují klíčové ukazatele charakterizující
jednotlivé sektory. Jsou to:
hrubá přidaná hodnota (účet výroby),
193