CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

Tato souhrnná hodnocení sice charakterizují celkovou institucionální
kvalitu a bezesporu ovlivňují i transparentnost a legalitu
lobbování, nedávají však konkrétní odpovëď na přínosy regulace
této činnosti. Nedává je ani detailnëjší pohled na dílčí složky,
i když ty již mnohé napovídají. Všimnëme si kategorie „Politická
kultura“ u indexu demokracie a „Kontrola korupce“ u hodnocení
kvality správy. Porovnání tëchto subindexů ukazuje tabulka č. 3.
Tabulka č. 3: Hodnoty subindexů Kontrola korupce a Politická
kultura v roce 2008
Kontrola korupctura
Pořadí Politická kul-
Pořadí
EU-15 1,57 1. 8,50 1.
ČR 0,37 5. 8,13 2.
Litva 0,18 6. 6,25 4.
Maďarsko 0,55 2. 6,88 3.
Polsko 0,38 4. 5,63 5.
Slovensko 0,43 3. 5,00 6.
Zdroj: Economist Intelligence Unit Democracy Index 2008; World Bank
Databáze Governance Matters 2009, vlastní výpočty.
Srovnáním tëchto dvou zdrojů se dostáváme k zajímavému
a z hlediska transparentnosti politických procesů varovnému
srovnání – kontrola korupce je ve sledovaných zemích EU-12 ve
srovnání se zemëmi EU-15 výraznë horší, a to bez ohledu na to,
jak je hodnocena politická kultura. Korupce a korupční prostředí
tak tvoří asi nejvýraznëjší problém nejen v obecné, společenské
rovinë, ale i v oblasti lobbingu, neboť, jak již bylo uvedeno, požadavky
na transparentnost a regulaci lobbingu jsou vedeny upřímnou
snahou vymezit hranici mezi lobbingem a korupcí. Data
o lobbingu, kterých není mnoho, se tedy pokusme doplnit daty
o korupci 34 publikovanými společností Transparency Internatio-
34 Mëřením korupce se v první řadë zabývá Transparency International, která
pravidelnë od poloviny devadesátých let publikuje „Index vnímání korupce“,
jenž je subjektivním odrazem názorů oslovených respondentů, a novë „Globální
barometr korupce“, který je založen na průzkumu veřejného mínëní (provádí
291