CES VŠEM o aktuálních ekonomických problémech

ních účtů (ESA 1995) a ČSÚ dvakrát do roka předkládá Evropské
komisi propočet požadovaných ukazatelů. Vládní deficit je definován
jako čisté výpůjčky sektoru vládních institucí, které závisí
především na vztahu úspor a investic. Kromě záporné mezery
mezi úsporami a investicemi jsou však ovlivněny saldem kapitálových
transferů a čistým pořízením nevyráběných nefinančních
aktiv (viz tabulka č. 18).
Tabulka č. 18: Úspory, investice a čisté výpůjčky vládních institucí
(mld. Kč)
1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009
Hrubé úspory (S) 84,7 52,0 105,3 118,2 167,9 111,8 -32,9
Investice (I) 70,3 77,4 145,5 161,3 161,8 181,7 190,7
S – I 14,3 -25,4 -40,2 -43,1 6,2 -69,9 -223,6
Čisté kapitálové
transfery
-208,0 -54,0 -65,7 -39,0 -30,9 -65,5 -29,0
Čisté pořízení
nevyráběných -3,4 -2,1 -0,7 -2,4 1,6 36,9 43,6
nefin. aktiv
Čisté výpůjčky -197,0 -81,5
-
106,6
-84,5 -23,2 -98,6 -209,0
Zdroj: ČSÚ – roční národní účty (listopad 2010).
V letech 2005–2007 došlo k podstatnému zvýšení tvorby hrubých
úspor v důsledku rychlého růstu ekonomiky, a s tím souvisejících
vyšších daňových odvodů. Značné investice a kapitálové transfery
však neumožnily dosáhnout výraznějšího snížení vládního deficitu.
Situace se zhoršila v roce 2008 a zejména pak v roce 2009, kdy
se česká ekonomika dostala do recese a vládní sektor zaznamenal
silný výpadek daňových příjmů nejen vlivem propadu ekonomické
aktivity, ale i v důsledku schválených legislativních změn na
příjmové straně rozpočtu, které souvisely se snahou zmírnit dopady
hospodářské recese. Současně došlo ke zvýšení rozpočtových
výdajů, které měly na poptávkové straně podpořit ekonomický
růst. Tvorba hrubého kapitálu vládního sektoru v letech
2008 a 2009 dále rostla. Tento protichůdný vývoj úspor a investic
181